Moskva - Rusové vypustí na konci prosince do vesmíru další navigační satelit, díky němuž by měl být částečně dokončen globální navigační systém Glonass - obdoba americké GPS.
Nový satelit má nahradit ztrátu předchozích třech, které se 5. prosince chvíli po startu, zřejmě kvůli závadě v přívodu paliva do nosné rakety Proton-M, odchýlily od kurzu a spadly do oceánu poblíž havajských ostrovů.
Opakování stejné závady chce ruská kosmická agentura předejít, a tak satelit vynese do kosmu jiný typ rakety - Sojuz 2,1 b.
Budování navigačního systému Glonass započalo už v době Sovětského svazu. V sedmdesátých letech chtělo vedení země odpovědět na americký projekt GPS a začalo plánovat vlastní navigaci.
Návrh byl hotov už v roce 1970, první družice byla ale vypuštěna až o dvanáct let později. V letech 1996 - 2001 systém vinou nedostatku peněz stagnoval. Od té doby na něm Rusové opět pracují. Jeho úplné dokončení, tedy dostupnost navigace po celé zemi, je plánováno na rok 2012.
V současné době mají Rusové na oběžné dráze 26 satelitů. Plně funkčních je ale jen dvacet, přičemž proto, aby bylo možné Glonass využít kdekoliv na světě, je jich třeba 24 (k obsluze Ruska jich stačí pouze 21). Poslední satelit by tedy měl zajistit alespoň to, aby systém fungoval na území Ruska.
Nejmladší Galileo splnil český sen
Pozadu nechce zůstat ani Evropská unie, která by ráda kontrovala vlastním globálním navigačním systémem Galileo. Plán na vybudování vlastního systému se zrodil v roce 1999, kdy se počítalo s tím, že se bude na projektu podílet soukromý sektor. Investoři si ale svou ochotu pro velkou rizikovost projektu rozmysleli.
Současný model, kdy je projekt financován z unijního rozpočtu, byl schválen v roce 2002. Hotovo by mělo být v roce 2012. Navigaci zajistí sedmadvacet satelitů (+ 3 rezervní). První dva už jsou na oběžné dráze.
Pro Česko je Galileo zajímavý mimo jiné tím, že jeho administrativní část bude sídlit v Praze, což Evropská unie odsouhlasila v pátek. Za zmínku stojí i fakt, že se jedná o dosud nejdražší společnou investici členských zemí EU. Podle posledních údajů vyjde Galielo na více než čtyři miliardy eur.
Vlastní navigaci plánuje také Čína, jejíž tři družice už fungují v testovacím provozu nad částí čínského území. Druhou fázi projektu, jenž by měl fungovat globálně, plánuje Peking dokončit v roce 2020.
