Oslo - Nevyhlášená válka zemí okolo polárního kruhu, které se přou o práva na těžbu v Severním ledovém oceánu, zná i příjemné kapitoly.

Rusko s Norskem se dnes poměrně nečekaně dohodly na vymezení hranice v Barentsově moři, o kterou se přetahují již čtyři desetiletí.

"Naše země se rozhodly daný problém uzavřít," citovala agentura Reuters ruského prezidenta Dmitrije Medveděva, který jednal v Oslu s norským ministerským předsedou Jensem Stoltenbergem.

Předběžná dohoda znamená, že si Rusové s Nory rozdělí spornou oblast o rozloze 175 tisíc kilometrů čtverečních přibližně rovným dílem.

"Tohle je historický okamžik, dosáhli jsme průlomu v nejdůležitější záležitosti týkající se Ruska a Norska, která zůstávala dlouhodobě nevyřešená," zdůraznil Stoltenberg.

Roční celosvětová spotřeba

Sporná oblast leží mezi tzv. Štokmanovým polem, obrovským ložiskem plynu nacházejícím se pode dnem Barentsova moře, které chce v budoucnosti využívat ruský koncern Gazprom, a dvěma ropnými nalezišti, v nichž hodlá začít s těžbou norská (a právě tak státní) společnost Statoil.

Štokmanovo pole obsahuje takové množství plynu, že by to uspokojilo celosvětovou poptávku na nejméně jeden rok. Gazprom počítá s tím, že surovinu z tohoto naleziště bude posílat do západní Evropy plynovodem Nord Stream vedeným po dně Baltského moře, s jehož stavbou začal minulý měsíc.

"Dohoda pro nás znamená, že budeme moci prozkoumat mořské dno, zmapovat tamní zdroje a předpovědět, jak rozsáhlé budou naše aktivity v dané oblasti, což jsme dosud nemohli," přivítal výsledek dnešního jednání v Oslo norský ministr těžebního průmyslu Terje Riis-Johansen.

Ropa u Grónska

Podle lobbyistické skupiny OLF by těžba v norské části Barentsova moře mohla začít v roce 2012. Koncem příštího roku má být na druhé straně dokončen také Nord Stream. Do německého Greifswaldu by jím mělo proudit dvěma paralelními větvemi na 55 miliard krychlových metrů suroviny ročně.

Pro Norsko je dohoda důležitá z toho důvodu, že jeho zásoby ropy a plynu v Severním moři začínají docházet.

O práva na těžbu v Arktidě se vedle Norů a Rusů intenzivně zajímají také Dánové. A to kvůli nadějným ložiskům ropy ležícím východně od Grónska.

Podle některých odhadů leží v Severním ledovém oceánu až pětina dosud neobjevených celosvětových zásob.

Těžit surovinu poblíž břehů Alajšky chtějí na druhé straně Spojené státy, zatímco Kanada si uzurpuje právo na námořní přepravu v Severozápadním průjezdu, mořské cestě mezi arktickými ostrovy, kterou jako první kdysi proplul norský polární badatel Roald Amundsen.