Moskva - Rusko musí počítat s tím, že jej v budoucnu čekají pohraniční konflikty kvůli energetickým zdrojům. Vyplývá to z náčrtu ruské bezpečnostní strategie do roku 2020, který Rada národní bezpečnosti Ruské federace předložila hlavě státu ve středu.
Rada národní bezpečnosti je poradní orgán ruského prezidenta složený z šéfů klíčových ministerstev a vládních agentur. Předsedá jí sám prezident Dmitrij Medveděv.
Spis nejmenuje žádné potenciální protivníky. Jako jedno z pravděpodobných míst konfliktu je však zmíněna rozmrzající Arktida s velkými zásobami energetických surovin.
Na zdejší donedávna ekonomicky nepříliš zajímavou oblast si totiž kromě Ruska činí nárok také Kanada, USA, Norsko, Island a Dánsko. Kanada minulý rok oznámila, že posílí své vojsko v Arktidě, protože se kroků Ruska obává.
Moskva své nároky zakládá na tvrzení, že je podmořský Lomonosovův hřbet, který se táhne až k Severnímu pólu, součástí ruského území. Aby svůj nárok posílila, nechala do dna pod nejsevernějším bodem zeměkoule vetknout ruskou vlajku.
„Pozornost mezinárodní politiky bude v dlouhodobé perspektivě soustředěna na získání energetických zdrojů," píše se ve zveřejněném ruském dokumentu.
„V průběhu soupeření o zdroje není možné vyloučit potíže zahrnující použití vojenské síly, které by narušily rovnováhu sil v blízkosti hranic Ruské federace a jejích spojenců."
Jako další konkurent se jeví více než miliardová Čína, která si už léta pojišťuje svůj růst investicemi do dolů, ropných vrtů a plynových polí na celém světě. S Ruskem sdílí hranicí dlouhou přes 3600 kilometrů.
Coby jiná ohniska možného konfliktu dokument zmiňuje Blízký východ, oblast Kaspického moře a střední Asii. Kromě toho se Moskva také připravuje na soupeření o vodu, potraviny a půdu.
Rusko je nyní největším světovým producentem zemního plynu a druhým největším vývozcem ropy.
