Putin sází na oslavu válečného vítězství. Stalina Rusko ctí jako velkého vojevůdce

Foto: "Rusko bude vždy hájit své zájmy." Moskva si připomněla výročí porážky nacismu
Moskva, 9. května 2021
Ruská armáda dnes v Moskvě předvedla ale i nejnovější pěchotní obrněná vozidla BMD-4M a BTR-MDM. Objevily se i nové tanky T-72B3M, T-80BVM, T-90M a T-14 Armata. Z raketových a dělostřeleckých sil se představily například operativně taktické rakety Iskander, raketomety Tornado-S, raketové komplexy Pancir-S a odpalovací zařízení raketového komplexu Jars. Na snímku vozy typu BMD-4M.
Před tribunou, na níž stál Putin a další ruští činitelé, projelo v mechanizované koloně 190 kusů vojenské a speciální techniky. Na snímku tank T-34 ze sovětské éry.
Vojenské přehlídky se zúčastnilo 37 armádních jednotek.
Foto: Reuters
Martin Novák Martin Novák
10. 5. 2021 6:49
Jen dva státy na světě konají pravidelné a velké vojenské přehlídky: Severní Korea a Rusko. V neděli na Rudém náměstí v Moskvě znovu pochodovali vojáci a jela armádní technika u příležitosti 76. výročí vítězství Sovětského svazu nad nacistickým Německem.

Oslava a kult vítězství v konfliktu, který Rusové nazývají Velká vlastenecká válka, je důležitou součástí agendy prezidenta Vladimira Putina. Úspěch v bojích, které si vyžádaly v bývalém Sovětském svazu přes pětadvacet milionů životů, prezentuje Putin a současná vládní garnitura jako něco, na co mají být Rusové právem hrdi a za co mají žádat úctu ve světě.

Zatímco pro většinu západní a střední Evropy je válka minulostí a předmětem zkoumání historiků, v Rusku to vypadá, jako by skončila nedávno. "Válka přinesla tolik nesnesitelných zkoušek, zármutku a slz, že na ni nelze zapomenout. A neexistuje odpuštění ani omluva pro ty, kteří znovu uvažují o agresivních plánech. Budeme pevně hájit naše národní zájmy, zajišťovat bezpečnost našich lidí," uvedl ruský prezident Vladimir Putin v projevu, kterým zahájil přehlídku.

Letos v lednu Putin přednesl Státní dumě (dolní komoře ruského parlamentu) návrh zákona, který zakazuje a kriminalizuje srovnávání Sovětského svazu a Německa ve druhé světové válce. Jinými slovy se nesmí tvrdit, že Hitler a Stalin byli původně spojenci do 22. července 1941, kdy Wehrmacht napadl SSSR.

Většina Rusů odmítá názor - často zmiňovaný Polskem a pobaltskými republikami -, že Sovětský svaz a Německo začali válku rozdělením Polska a Pobaltí mezi sebe; na základě smlouvy z roku 1939, známé podle jmen ministrů zahraničí obou zemí jako pakt Molotov-Ribbentrop.

Problém s identitou

I přes epidemii koronaviru dělníci loni nedaleko Moskvy dokončili stavbu obrovského pravoslavného chrámu ruské armády. Stavby, která je také poctou vojákům z doby druhé světové války. Zvonice je vysoká 75 metrů, což symbolizuje loňské 75. výročí konce konfliktu. Budova měří na šířku 19,45 metru. A strop je ve výšce 14,18 metru. To je odkaz na 1418 dnů, kdy Sovětský svaz bojoval ve válce proti hitlerovskému Německu.

Podle religionisty Radka Chlupa z Filozofické fakulty Univerzity Karlovy v Praze má současné Rusko se svou identitou problém. Na jednu stranu odvrhlo komunismus, ale na druhou si nemůže dovolit svou kolektivní identitu budovat, aniž by komunistické období bylo její klíčovou součástí.

"Rusové se proto přinejmenším od putinovské éry snaží vybírat si z komunistické éry alespoň některé prvky, z nichž by bylo možné nějaké obstojné příběhy kolektivní identity poskládat. Hlavním takovým prvkem je boj proti nacismu. Zatímco komunismus svůj zápas s kapitalismem prohrál, o světodějném významu sovětského boje proti Hitlerovi není pochyb. Právě ten se proto mohl stát základem kolektivní identity. Putinovské Rusko mohlo zavrhnout Stalina komunistu, ale opřít se o Stalina vojevůdce," napsal Chlup ve svém blogu na Aktuálně.cz.

Ruská nevraživost

Prezident Putin sice kritizuje stalinské čistky a represe, například ve svých každoročních televizních vystoupeních, kdy odpovídá na dotazy lidí, ale vzdává Stalinovi úctu právě za vítězství ve válce.

Radek Chlup píše o ruské nevraživosti vůči jiným výkladům války než takovým, které oceňují Stalina a tehdejší sovětské vedení. "Není obtížné příběh o druhé světové válce vyprávět způsobem, v němž se Stalin od Hitlera neliší zas až tolik. Právě pro tuto snadnost jsou Rusové hákliví na jakékoli byť jen dílčí námitky proti jejich válečnému narativu. Rusko se pochopitelně touto svou politikou paměti dostává do konfliktu se svými bývalými satelity, jejichž kolektivní vzpomínání na ruské osvobození je složitější," uvádí religionista.

Sám Vladimir Putin se narodil v roce 1952, ale válka jeho rodinu poznamenala výrazně. Otec byl těžce zraněn nedaleko Lenigradu a nikdy se plně nezotavil, do konce života měl problémy s chůzí. Putin ovšem později vypověděl, že když se rozhodl učit se německy, otec ho podpořil s tím, že Rusové by neměli kolektivně nenávidět Němce. Jen nacisty, kteří se rozhodli vést válku. Putinův starší bratr zemřel při blokádě Leningradu, která trvala ve válečných letech 872 dní.

Video: Rusové provedli vojenské cvičení, které tu ještě nebylo

Rusové na sněhu, ledu i pod mořem testovali svou sílu a nové zbraně, napsala CNN. | Video: Asociated Press, Reuters
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Počet obětí pondělního atentátu na mešitu v Pákistánu vzrostl až na 83 lidí

Počet obětí pondělního útoku na mešitu v pákistánském Péšávaru vzrostl na 83 lidí. Zahraničním agenturám to řekl mluvčí nemocnice. Předchozí bilance mluvila o 59 mrtvých. Zraněných je v nemocnici podle agentury Reuters 57, někteří jsou v kritickém stavu.

Mluvčí agenturám řekl, že další ostatky obětí nemocnice přijala během noci. Podle mluvčí záchranářů se stále prohledávají místo výbuchu a trosky zřícené budovy, kde byla nalezena další těla. Bilance z tohoto důvodu není zřejmě konečná. "Dnes ráno nadzvedneme poslední část zřícené střechy, abychom mohli vyzvednout další těla. Ohledně možnosti nalézt další přeživší jsme ale pesimističtí," prohlásil mluvčí záchranné služby.

V momentě, kdy útočník odpálil sebevražednou vestu, se v mešitě modlilo téměř 400 lidí. Mešita leží v rozlehlém komplexu, který rovněž slouží jako ústředí policie a protiteroristických jednotek. Není jasné, jak se útočníkovi podařilo do přísně střeženého areálu dostat. Podle mluvčího policie většinu obětí tvoří právě policisté. Výbuch patří mezi nejkrvavější útoky na pákistánské bezpečnostní složky za poslední roky.

Zdroj: ČTK
před 12 minutami

V EU bylo v letech 2021 a 2022 kvůli ptačí chřipce utraceno 50 milionů kusů drůbeže

V Evropské unii bylo kvůli ptačí chřipce v posledních dvou letech utraceno zhruba 50 milionů kusů drůbeže. Nákaza se potvrdila ve 3000 ohniscích. Novinářům to dnes řekl ředitel sekce veterinární Státní veterinární správy (SVS) Petr Šatrán. V komerčním chovu v Česku se nákaza naposledy objevila v Lánech na Kladensku, kde bylo usmrceno 9300 kachen. Největší ohnisko se potvrdilo loni na Tachovsku, kde nákaza zasáhla velkochov nosnic se 750.000 kusy drůbeže.

V ČR se loni potvrdilo 20 ohnisek nákazy. "Roky 2021 a 2022 byly z epidemického hlediska nejzávažnější," řekl Šatrán.

Podle Českomoravské drůbežářské unie se v ČR chová zhruba pět milionů kusů nosnic, likvidace chovu na Tachovsku tak znamenala úbytek zhruba 15 procent.

Šatrán poznamenal, že na úrovni EU se diskutovalo o vakcinaci proti ptačí chřipce. "V současné době jsou vakcíny na území EU registrovány a bylo přijato nařízení, které vakcinaci umožňuje v určitých případech," uvedl. Poukázal ale na to, že není přesně stanoveno, jak by se měla nákaza v případě vakcinace sledovat. Upozornil na to, že plošná vakcinace by výrazně omezila obchod se zvířaty a živočišnými produkty.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Centrální banky loni koupily nejvíce zlata od roku 1967

Centrální banky po celém světě loni nakoupily 1136 tun zlata v hodnotě 70 miliard USD (1,5 bilionu Kč). Nákupy centrálních bank tak byly nejvyšší od roku 1967. Celková poptávka po zlatě pak loni stoupla na nejvyšší hodnotu od roku 2011. Vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnila Světová rada pro zlato (WGC).

Celosvětová poptávka po zlatě se loni zvýšila o 18 procent na 4741 tun. Kromě centrálních bank měli zájem o zlato i drobní investoři.

Údaje ukazují změnu postoje vůči zlatu od 90. let a začátku tisíciletí, kdy centrální banky, zejména ty v západní Evropě, prodávaly stovky tun kovu ročně. Od finanční krize v letech 2008 a 2009 evropské centrální banky přestaly prodávat a stále více mladých tržních ekonomik, jako je Rusko, Turecko či Indie, zlato nakupuje.

Centrální banky zlato preferují, neboť se očekává, že si tento kov udrží hodnotu i v době nestability. Na rozdíl od měn a dluhopisů není zlato závislé ani na žádném emitentovi nebo vládě.

WGC upozornila, že v době pandemie nemoci covid-19 se nákupy snížily. Ve druhé polovině loňského roku se ale zájem opět zvýšil a centrální banky od července do prosince nakoupily 862 tun zlata.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

V prvním pololetí 2022 zemřelo meziročně o pětinu méně lidí. Nejčastěji podlehli ischemické srdeční chorobě

V prvním pololetí loňského roku zemřelo podle předběžných dat Českého statistického úřadu 60 tisíc obyvatel, meziročně o více než pětinu méně. Nejčastější příčinou úmrtí byla opět ischemická choroba srdeční, která je na prvním místě od roku 2018, jen v prvním pololetí roku 2021 ji vystřídal koronavirus. Český statistický úřad o tom v úterý informoval v tiskové zprávě.

Za prvních šest měsíců loňského roku zemřelo zhruba o 16 700 lidí méně než ve stejném období předchozího roku. "Meziroční pokles počtu zemřelých úzce souvisel se snížením úmrtnosti na onemocnění covid-19," uvedla Markéta Šafusová z oddělení demografické statistiky ČSÚ. Proti prvnímu pololetí roku 2020 zemřelo loni asi o pět procent obyvatel víc.

Při ischemické chorobě srdeční srdce přes tepny zúžené usazováním tuků nedokáže čerpat dost krve a postupně odumírají jeho části. V prvním pololetí 2022 jí podlehlo podle úřadu více než 8 tisíc lidí, tedy 13,5 procenta zemřelých. S věkem se podíl zemřelých z této příčiny zvyšoval, u lidí nad 85 let tvořila přes 21 procent úmrtí.

Zdroj: ČTK
Další zprávy