Moskva - Ruský prezident Dmitrij Medveděv ve středu pohrozil odstoupením od odzbrojovacích smluv a rozmístěním nových raket, pokud Spojené státy nevyslyší ruské námitky vůči chystanému protiraketovému štítu v Evropě.
Součástí tohoto štítu má být i radar umístěný ve východním Turecku. Štít má být funkční od roku 2020.
Podle agentury Interfax Medveděv řekl, že Rusko může rozmístit své strategické rakety v západní a jihozápadní části Ruska.
Ještě před nástupem amerického prezidenta Baracka Obamy Moskva uvedla, že jedním z možných míst pro rakety je Kaliningradská oblast. Ruská enkláva mezi Litvou a Polskem.
Medveděv znovu zopakoval, že rozmístění raket Iskander v Kaliningradu zůstává jednou z variant.
Potvrdil, že Rusko se do protiraketového štítu v podobě, v jaké ho nyní plánují Američané, rozhodně nezapojí. Podle něj tento projekt směřuje k oslabení "strategického potenciálu Ruska".
"Čas na to, abychom se domluvili, ještě je. Na naší straně je politická vůle k jednání, která by otevřela novou stranu ve vztazích se Spojenými státy a Severoatlantickou aliancí," prohlásil Medveděv, kterého na začátku příštího roku ve funkci vystřídá Vladimir Putin.
Medveděvovo prohlášení následuje několik hodin poté, co Spojené státy oznámily, že přestávají s Ruskem sdílet údaje o svých armádních silách v rámci smlouvy o omezení konvenčních ozbrojených sil v Evropě CFE.
Washington upřesnil, že se tak rozhodl čtyři roky poté, co Rusko pozastavilo plnění smlouvy, a stejný postoj očekává od ostatních členů NATO.
CFE (Treaty on Conventional Armed Forces in Europe - Smlouva o konvenčních ozbrojených silách v Evropě) omezuje především počet tanků, těžkého dělostřelectva, bojových letounů a vrtulníků mezi Atlantikem a Uralem.
Současná konfrontace může být koncem takzvané "reset policy," kterou ve vztahu k Rusku ohlásil Obama po svém zvolení prezidentem. Její součástí byl i podpis dohody o snížení stavu strategických útočných zbraní START II v dubnu 2010 na summitu v Praze.