Ženeva - Zástupci oficiálních vládních garnitur Moskvy a Tbilisi si ve švýcarské Ženevě sedli za jednací stůl.
Započaly tam rozhovory o budoucnosti separatistických gruzínských regionů Jižní Osetie a Abcházie zprostředkované Evropskou unií.
Podle samotných vyjednavačů potrvá několik let, než se o osudu dvou zmíněných oblastí rozhodne.
"Očekávám jednání trvající mnoho, mnoho let, pokud dnes začneme konstruktivně jednat," citovala agentura Reuters náměstka abchazského ministra zahraničí Maxima Grindžiu.
"Bude to dlouhý proces, který jsme ale jednou museli začít," zhodnotil. První kolo jednání, které se mělo konat před měsícem, ztroskotalo na nedohodě Ruska a Západu o tom, jakou roli v nich budou mít zástupci Jižní Osetie a Abcházie.
Nakonec se ale dohodli, díky čemuž mohli ve středu usednout k jednacím stolům. Podle Grindžii budou strany spíše než v plénech jednat v menších skupinách zaměřených na konkrétní témata.
Dvě z nich se pak budou věnovat asi nejaktuálnějšímu problému, který je následkem krátké srpnové války.
Dvacet tisíc Gruzínců stále nemůže domů
Do svých domovů v Jižní Osetii se totiž stále nemohou vrátit desetitisíce etnických Gruzínců. Podle Amnesty International (AI) jejich počet určitě dosahuje minimálně 20 tisíc.
Ti šťastnější, kteří se již mohli po skončení konfliktu do svých domovů vrátit, je však povětšinou našli buďto zdevastované, či v lepším případě "jen" vyrabované.
Organizace zároveň ve své tiskové zprávě upozornila na žalostnou úroveň zajištění bezpečnosti v nárazníkovém pásmu jak ze strany ruských, tak i gruzínských úřadů.
"Podél hranice mezi Jižní Osetií a zbytkem Gruzie vznikla šedá zóna, v níž jsou lidé v nebezpečí. Zprávy o rabování, střelbě, výbuších a únosech z oblasti přicházejí i v posledních týdnech," prohlásila Nicola Duckworthová, ředitelka programu AI pro Evropu a střední Asii.
Podívejte se na fotoblog Romana Staňka přímo z nárazníkové zóny
AI se domnívá, že špatnou bezpečnostní situaci lze vyřešit pouze posílením mezinárodních pozorovacích sil.
"Pro bezpečný návrat lidí bez diskriminace je třeba, aby mezinárodní monitorovací orgány vystupňovaly své úsilí a měly přístup do všech oblastí," píše organizace v tiskové zprávě.
Celý konflikt má na svědomí asi 200 tisíc běženců na všech jeho stranách. Po jeho skončení se sice většina z nich domů již vrátila, avšak podstatná část z nich stále takovou možnost nemá, ať už jim v tom brání vojáci či neklidná bezpečnostní situace.
Selhala v Gruzii EU?
Právě na téma zamrzlých kavkazských konfliktů pořádala minulý týden v Praze odbornou konferenci Asociace pro mezinárodní otázky.
Na akci nesoucí název „South Caucasus in 2008 and Beyond: Frozen Conflicts or Frozen Peace" vystoupila řada odborníků z humanitárních organizací, médií či analytických neziskových organizací i z akademické půdy.
Její jedinečnost spočívala v tom, že se jí kromě účastníků ze zemí Západu, Ruska a Kavkazu účastnili také lidé ze samotných odtrženeckých regionů.
Diskuse mezi panelisty byly místy peprné, jindy poměrně faktické. Podle Liany Kvarčeliové z abchazské nevládní organizace Center for Humanitarian Programs je problémem to, že se diskuse točí jen okolo politických témat.
"Vypadá to, že se vše řídí jen geopolitickým náhledem. To reflektuje i název tohoto panelu (Abcházie a Jižní Osetie: Posun k (ne)závislosti? - pozn. red.) narážející na závislost na Rusku. Přitom nikdo nepopisuje vzrůstající závislost Gruzie na USA," řekla Kvarčeliová.
Ta dále upozornila na to, že jde částečně o selhání Evropské unie, která se nyní snaží hrát roli patrona nad demokratizací Gruzie, avšak před srpnovými událostmi byl její aktivní zájem o dění v zemi pramalý.
Kvarčeliová zároveň upozornila na to, že Západ chybuje, když předpokládá pouze dvě možné podoby vývoje. A to buďto reintegraci Abcházie do Gruzie, nebo její přičlenění k Rusku.
Podle ní by sice samostatná Abcházie čelila mnoha problémům, nicméně jak prý slyšela „o volbách v Ázerbájdžánu a Arménii, má Abcházie daleko lepší předpoklady pro to stát se demokratickou zemí".
