Létat do Gruzie zakázal ruským firmám počátkem léta prezident Vladimir Putin v reakci na protiruské demonstrace v Tbilisi. Zákaz se vztahoval i na lety gruzínských společností do Ruska.
"Kvůli zákazu jsme neprodali letenky za miliardu," postěžoval si šéf uralských aerolinek Sergej Skuratov. Před zákazem Uralskije avialinii vypravovaly do Gruzie 71 letů týdně.
Asi 700 milionů rublů se nedopočítaly největší ruské aerolinky, Aeroflot a S7. Na nízkonákladové společnosti Poběda, Red Wings a Smart Avia připadly ztráty v rozsahu od 100 milionů po 400 milionů rublů.
Polovina uvedených společností nepočítá, že by je stát za ztráty odškodnil. Dosud se totiž ani nedočkaly kompenzací, které Putin slíbil za loňské zdražení leteckého paliva. Podle jiných zdrojů je prý ministerstvo ochotno uhradit přímé ztráty, místo nich ale firmy nabídly údaje o snížení zisku v důležité letní sezóně.
Zákaz platil od 8. července, ale až od srpna se podařilo letadla vyslat na jiné trasy, přičemž aerolinky musely snižovat ceny letenek, aby je naplnily.
Putin zakázal ruským aerolinkám létat do Gruzie v reakci na nepokoje v Tbilisi, které vyvolala červnová návštěva ruských poslanců. Jeden z nich usedl do křesla předsedy gruzínského parlamentu, což si opozice vyložila jako provokaci.
Dav demonstrantů se pokusil vtrhnout do sídla parlamentu a policie proti němu použila slzný plyn, vodní děla i gumové projektily. Stovky lidí utrpěly zranění, stovky demonstrantů policie zadržela.
Gruzínská prezidentka Salome Zurabišviliová později označila Rusko za "nepřítele a okupanta" a naznačila, že za protesty stojí moskevská "pátá kolona". Naopak Moskva kritizovala "radikály" mezi gruzínskými politiky za "protiruskou provokaci".
Putin sice zrušil přímé lety mezi oběma zeměmi, ale nevyslyšel volání ruských poslanců po zavedení ekonomických sankcí proti Tbilisi.
