Ruská prokuratura navrhla likvidaci spolku Memorial, který mapuje politické represe

ČTK Zahraničí ČTK, Zahraničí
12. 11. 2021 10:29
Ruská generální prokuratura požádala Nejvyšší soud, aby uzavřel nevládní organizaci Mezinárodní Memorial, která patří mezi nejstarší a nejrespektovanější skupiny hájící lidská práva v Rusku. S odvoláním na samotné uskupení o tom informovaly stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) a ruský servis BBC.
Policie v Rusku - ilustrační foto.
Policie v Rusku - ilustrační foto. | Foto: Reuters

"Je to politické rozhodnutí zničit Memorial - organizaci, která se věnuje historii politických represí a ochraně lidských práv," uvedl Memorial v prohlášení. "Domníváme se, že pro likvidaci Mezinárodního Memorialu neexistuje žádný právní základ," poznamenala organizace. Soudní slyšení je podle prohlášení naplánováno na 25. listopad.

"Jsme v šoku. Na druhou stranu, to není překvapivé… V posledních letech se v Rusku dějí tak divoké věci, že to nevyvolává údiv," řekl agentuře Reuters člen správní rady Memorialu Oleg Orlov, který zároveň poslední krok ruských úřadů označil za "ránu pro celou občanskou společnost".

"To, že nás zlikvidují, neznamená, že vše skončí. Budeme pracovat z našich bytů, dokud nás všechny nezavřou," dodal.

Proti žádosti protestuje také český Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR). "Máme vážné obavy o osud neocenitelného archivního materiálu sdružení, jenž se vztahuje k výzkumu a uchování paměti o politických represích. Protestujeme proti snaze zničit Memorial, organizaci, která se věnuje historii politických represí a obraně lidských práv," píše ústav v prohlášení.

"Naléhavě žádáme politické představitele České republiky, aby se o bezprecedentní pronásledování sdružení Mezinárodní Memorial zajímali a o aktuální situaci jednali na celoevropské úrovni," doplňuje ÚSTR. 

Memorial vznikl na konci 80. let a k jeho zakladatelům patřil sovětský disident a nositel Nobelovy ceny za mír Andrej Sacharov. Organizace proslula především odhalováním zločinů stalinismu, věnuje se také ochraně lidských práv. Uskupení samo sebe označuje spíše za hnutí, než za jednu organizaci. V roce 2018 mělo přes 60 poboček a přidružených organizací roztroušených po celém Rusku. Řada z nich se stala v minulosti terči útoků, připomněla agentura Reuters.

Mezinárodní Memorial, který má sídlo v Moskvě a zastřešuje zbytek hnutí, dostal od úřadů nálepku "zahraničního agenta" v roce 2016. O rok dříve na tutéž černou listinu umístily úřady Středisko pro lidská práva Memorial. Toto označení, které si z dob Sovětského svazu nese hanlivý podtext, obnáší další vládní kontrolu a komplikace. Rusko kontroverzní zákon o "zahraničních agentech" přijalo v roce 2012 a postupně ho rozšířilo z nevládních organizací na nezávislá média i jednotlivce, kteří přijímají finance ze zahraničí a podle úřadů vyvíjejí politickou činnost.

Úřady tak už označily kromě organizací také řadu nezávislých ruských médií a novinářů kritických vůči Kremlu. To mělo za následek, že řada z nich ukončila činnost kvůli ztrátě inzerentů a potažmo příjmů, poznamenala RFE/RL.

Agentura AP krok ruské prokuratury vůči Memorialu označila za součást dlouhodobějšího zásahu proti aktivistům, nezávislým médiím a příznivcům opozice. "Opakovaně jsme říkali, že zákon (o zahraničních agentech) byl původně koncipován jako nástroj k potírání nezávislých organizací, a trvali jsme na jeho zrušení. Dokud však zákon existuje, jsme nuceni jeho požadavky dodržovat," uvedl Memorial.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 1 hodinou

Pirát Marcel Kolaja byl zvolen kvestorem Evropského parlamentu

Pirátský europoslanec Marcel Kolaja, který je členem evropské frakce zelených, byl zvolen kvestorem Evropského parlamentu (EP). Ve druhém kole získal 344 hlasů z 668 platných. Kolaja byl v první polovině pětiletého volebního období místopředsedou EP, z obhajoby funkce ale ve středu "z taktických důvodů" po druhém kole odstoupil.

Pět kvestorů spolu s předsedou a 14 místopředsedy tvoří vedení EP. Kvestoři jsou většinou pověřeni administrativními a finančními záležitostmi týkajícími se přímo poslanců a chodu parlamentu, jsou členy předsednictva s poradním hlasem.

Ve středu si EP zvolil za předsedkyni maltskou lidoveckou političku Robertu Metsolaovou. Post místopředsedkyně obhájila Češka Dita Charanzová, zvolená za hnutí ANO.

Zdroj: ČTK
Další zprávy