Nejnovější zpráva Mezivládního panelu OSN pro změny klimatu (IPCC) ukazuje, že se nepřibližujeme cíli na udržení nárůstu globální teploty pod 1,5 stupně Celsia oproti předindustriální době. Co to znamená pro planetu a lidstvo?
Zatím nejsme na cestě k udržení přírůstku teploty pod 1,5 stupně. Nicméně studie, kterou před dvěma týdny zveřejnil vědecký časopis Nature, ukazuje, že po příslibech z klimatické konference COP26 v Glasgow jsme poprvé na cestě k udržení přírůstku pod dvěma stupni. To je podstatné zlepšení oproti 3,6 stupně Celsia, ke kterým jsme mířili po pařížské dohodě. Ale pořád se toho musí hodně udělat. Zaprvé musí jednotlivé země své přísliby dodržet. A zadruhé musíme přidat, abychom se dostali na zmíněného 1,5 stupně Celsia.
Co s tím můžeme dělat a kolik času zbývá?
Pořád můžeme udržet přírůstek teploty pod 1,5 stupně, ale i tak se budeme potýkat s vysokými riziky. Pokud chceme oteplování pozastavit, budeme se muset ještě víc snažit - masivně zalesňovat, zavést technologie na umělý záchyt emisí a podobně. Ale nejprve musíme snížit emise oxidu uhličitého k nule, a to tak rychle, jak je to možné.
Které závazky, zmíněné na klimatické konferenci COP26 i mimo ni, mohou mít podle vás největší vliv na snížení emisí?
Pozorujeme posun v Číně a také Indii. Ale abychom přesvědčili například Indii ke zvýšení svých závazků, musí západní země poskytnout podporu a finance rozvojovým zemím - aby se jim ekonomicky vyplatilo přeskočit fosilní paliva a přejít rovnou k čisté a obnovitelné energii. Dobrou zprávou je, že možnost upravit závazky z Glasgow přijde na letošní klimatické konferenci COP27.
Mohou pomoci nějakým způsobem i jednotlivci?
Určitě. Nejdůležitějším krokem je použít svůj hlas i volební právo a tlačit na zákonodárce a další vlivné lidi, aby podpořili klimatické zákony. Samozřejmě můžeme zkusit také snížit spotřebu energií, používat šetrnější spotřebiče a způsoby dopravy, kupovat si čistou energii… V mnoha případech nám tyto změny ušetří peníze a budeme díky nim zdravější. Budeme se cítit lépe a dáme dobrý příklad ostatním.
Ale pouhé činy jednotlivců nám neumožní snížit emise tak, jak je nutné. Potřebujeme zákony, které podnítí přechod na čisté zdroje energie, a potřebujeme politiky, kteří budou taková nařízení podporovat.
Mohou sankce na ruský plyn, ropu a uhlí, o kterých mluví stále více zemí, podnítit přechod na zelenější zdroje energie?
Myslím, že mohou. Všechno ale záleží na nás a politicích. Musíme si uvědomit, že současná ruská agrese je jen dalším důsledkem naší závislosti na fosilních palivech. Naše, obzvlášť pak evropská, závislost na jejich ropě a plynu nám přinesla tento autoritářský stát, který je sám závislý na těžbě a vývozu surovin. A nyní se snaží použít ta samá fosilní paliva jako obušek, aby zabránil Evropské unii přijmout přísnější sankce.
Geopolitická krize, které nyní čelíme, má stejnou příčinu jako klimatická krize: naši pokračující závislost na fosilních palivech. Řešením pro obě je odříznout se od fosilních paliv tak rychle, jak jen to půjde.
Kdo je Michael Mann
Americký klimatolog Michael E. Mann (56 let) přispěl k porozumění klimatických změn v dávné historii. I díky jeho výzkumu získal Mezivládní panel OSN pro změny klimatu (IPCC), jehož byl členem, v roce 2007 Nobelovu cenu za mír za zvyšování povědomí o lidmi způsobené klimatické změně.
Mann vystoupil jako řečník na konferenci pořádané Českou asociací pojišťoven na téma Výzvy klimatické změny pro pojišťovnictví. Ta proběhla 28. dubna v Praze. Účastníci se na ní bavili o způsobech, jakými může pojišťovnictví změnit své investiční zaměření a aktivněji se podílet na financování udržitelné budoucnosti.
Jak se během desetiletí, co se tématem zabýváte, změnil postoj lidí ke klimatické změně?
Když jsem pracoval na svém doktorandském titulu na začátku 90. let, nebyla ani mezi vědeckou komunitou jasná shoda na tom, že spalování fosilních paliv ovlivňuje klima. To se po pár letech změnilo. V roce 1995, kdy jsem dokončoval svá studia, IPCC došel k závěru, že vliv člověka na klima je rozpoznatelný.
Po více než 20 letech je to jasné i lidem na ulici. Nyní vidíme dopady klimatické změny v reálném čase a ve formě extrémních výkyvů počasí - v Evropě, Severní Americe, Austrálii, Číně, Indii, Africe i zbytku světa.
Změnil jste i vy způsob, jakým o klimatické změně s lidmi naživo nebo online mluvíte?
Ano, už se nebavím s lidmi zpochybňujícími klimatické změny. Ve smysluplné debatě nemají své místo. Mělo by se mluvit o nařízeních zaměřujících se na klimatickou krizi, ale nemá cenu bavit se o tom, jestli klimatická krize existuje. To je dané.
