Moskva - Rusko a NATO k sobě mají dál, než potřebují. Po kavkazském konfliktu v roce 2008, který zmrazil vzájemné vztahy, se Moskva, Washington a Brusel znovu pokouší obnovit zdání dobrých vztahů či dokonce skutečnou spolupráci.
Jak potvrdil Igor Jurgens, jeden z nejbližších poradců prezidenta Medveděva a ředitel Institutu moderního rozvoje, Rusko má nejen zájem o obnovení vztahů s NATO do doby před ozbrojeným střetem s Gruzií, ale hodlá zajít ještě dál.
Podle Jurgensových slov ruští experti v současné době pracují nad koncepcí předpokládající vytvoření aliance s NATO nebo dokonce vzájemnou integraci Ruska a Severoatlantické aliance. Jak tvrdí poradce ruské hlavy státu, k tomu existuje mnoho objektivních příčin.
V rozhovoru pro Aktuálně.cz se rovněž podělil o svůj názor na novou podobu americké protiraketové obrany a vysvětlil, proč Moskva dává přednost Západu před Čínou.
V dubnu ruský a americký prezident v Praze podepsali novou smlouvu o jaderném odzbrojení. Není nový dokument pouze reliktem studené války? Je potřeba uzavírat takové smlouvy, když Spojené státy a Rusko už nejsou nepřátelé?
Dnes jimi nejsou, ale k moci může přijít nový prezident, který řekne: "Ne, my musíme zvýšit počet jaderných hlavic." To je mezinárodně závazná smlouva a je třeba, aby existovala.
Nicméně, neprotiřečí nové smlouvě o jaderném odzbrojení záměr amerického prezidenta Obamy postavit v České republice centrum včasného varování před raketovým útokem?
To je otázkou našich konzultací. Pokud to bude regionální protiraketová obrana v rámci Severoatlantické aliance a nebude pouze součástí americké národní protiraketové obrany, nemyslím si, že to pro nás bude velký problém.
My se celkově pokoušíme dohodnout o vytvoření protiraketové obrany Ruska, NATO a USA. Každý účastník by měl mít své sféry vlivu a v takovém případě to nebude představovat hrozbu pro Rusko.
Takový projekt však existuje už dlouhou dobu. V 90. letech se na něm domluvili prezident Jelcin s Bushem starším. Může tedy skutečně vzniknout?
My, jako experti, navrhujeme, aby se tímto projektem politici vážně zabývali. Vytvoření globální protiraketové obrany navzájem propojí bezpečnostní systémy a poté, co si státy začnou vyměňovat vysoké technologie, vojenské a jiné informace tak dojde k sblížení a zároveň snížení hrozby.
A má Kreml zájem o vznik společné protiraketové obrany se Západem?
Naši armádní představitelé zkoumají tuto otázku. Po kavkazském konfliktu v roce 2008 byla všechna spolupráce zastavena. Teď se opět slyšíme: "Pojďte o tom znovu popřemýšlet." Pokud centrum monitoringu startů raket a ještě další plány budou znovu obnoveny, my bychom to uvítali.
Po kavkazském konfliktu se znovu obnovuje spolupráce Ruska a Severoatlantické aliance. Jak by podle vás měla do budoucna vypadat?
Ano, Rada Rusko-NATO obnovila svojí činnost, teď je třeba tuto spolupráci rozšířit a stanovit si jasný cíl. My, jako experti, chceme proanalyzovat varianty těsnější spolupráce mezi Ruskem a Aliancí. Od aliance s Aliancí, tedy spojeneckých vztahů mezi Moskvou a NATO, po možnou integraci Ruska a Severoatlantické aliance.
Jsme toho názoru, že studená válka měla být ukončena mírovou smlouvou. K tomu však nedošlo. Takovou mírovou smlouvu, která by byla smlouvou o spojeneckých vztazích a spolupráci mezi Ruskem a NATO, bychom velmi uvítali.
K tomu je však třeba, aby se změnilo jak Rusko, tak i Aliance. To je náročná práce, ale pokud si nestanovíme jasné cíle, tak je k nim těžké dojít.
A vidíte u amerických a ruských politiků chuť vydat se takovou cestou?
Dříve takových lidí bylo málo, dnes jich je více. O tom hovoří ministryně zahraničí Hillary Clintonová, polští kolegové změnili svůj názor. I v Rusku roste počet lidí, kteří chápou, že nás spojují společné hrozby a společné bezpečnostní systémy.
Nebylo by pro Rusko jistější obrátit se na Východ a uzavřít alianci s Čínou?
My máme spojenecké vztahy s Čínou, jsme členy Šanghajské organizace pro spolupráci. Na Východě nám žádné nebezpečí nehrozí, zatímco s NATO čelíme společným hrozbám. Jak novým, tak i starým.