Praha - Předseda washingtonského Mezinárodního institutu pro Vietnam Doan Viet Hoat je jedním z nejznámějších vietnamských disidentů a bojovníků za lidská práva.
Doan vystudoval pedagogiku na Floridské státní univerzitě a působil jako vysokoškolský profesor na saigonské univerzitě Van Hanh. Po pádu Jižního Vietnamu a vietnamském sjednocení byl v polovině sedmdesátých letech uvězněn.
Celkem strávil ve vietnamských vězeních a pracovních táborech 19 let. V únoru 1998 byl propuštěn a vyhoštěn ze země. Nyní žije ve Spojených státech.
S Aktuálně.cz tento velice bezprostředně vystupující muž mluvil při příležitosti konference Mír, demokracie a lidská práva v Asii, pořádané Nadací Forum 2000. Toto je druhá část interview.
Systém se uvolňuje, je třeba tomu pomoci
Aktuálně.cz: Jaká je situace lidských práv ve Vietnamu?
Doan: Není dobrá. Nemáme svobodu slova, tisku, shromažďování, náboženskou svobodu. Mezinárodní společenství na vládu tlačí. Trochu povolila, ale stále například neumožňuje nezávislý tisk nebo organizace - všechno musí být kontrolováno stranou a vládou.
Vidíte nějaké trhliny v systému?
Mnoho. Protože Vietnam se musí otevřít zahraničí a usnadnit lidem, aby cestovali ven a dovnitř, musí umožnit přístup k internetu. Vietnam se prostě už dál nemůže uzavírat světu. Zahraničí na Vietnam také jen netlačí, ale pomáhá mu se rozvinout. To je další způsob, jak může zahraničí ovlivnit vietnamskou politiku. Je to příležitost.
Disidenti se stávají mladšími a mladšími, většině z nich je nyní okolo třiceti let, před deseti, dvaceti lety, za mých časů, byli starší, padesát, šedesát let. To je velice dobré znamení. Máme teď na vietnamských serverech blogy, na kterých se mladí lidé vyjadřují k čemukoliv.
Myslíte, že tato rostoucí otevřenost samovolně povede k demokratizaci?
Ano, ale musíme tomu napomoci. Problémem je to urychlit, vláda se to snaží zpomalit. Vědí, že pokud to uvolní rychle, přijdou o moc. Snaží se udržet moc, co nejdéle to bude možné. Čím dříve budeme mít demokracii, tím lépe pro naši zemi a také pro obranu našich zájmů proti čínskému vlivu a kontrole.
Doan Viet Hoat:
- Vietnamský disident a bojovník za občanská práva.
- V roce 1993 byl obviněn z pokusu o svržení vlády a odsouzen na 15 let do vězení.
- Před svým zadržením vydával undergroundové noviny Freedom Forum, které požadovaly nastolení pluralitního politického systému a zrušení vládnoucí komunistické strany.
- Úsilí o svobodu tisku mu v roce 1998 vyneslo uznání Světové asociace novin.
Čeho se ohledně Číňanů bojíte?
Není to obava, jsou tu fakta. Vietnamská vláda podepsala dohodu s Čínou, která jim dovoluje těžit ve strategicky velice důležité části země na Středovietnamské vysočině. Je to v blízkosti hranic s Laosem a Kambodžou. Jde jim o bauxit. A Čína tam posílá tisíce pracovníků a nevíme, jestli jde pouze o těžaře, nebo také o agenty. Přibližně tisíc intelektuálů podepsalo petici, která se staví proti tomu.
Vztahy mezi Čínou a Vietnamem byly během celé historie komplikované. V roce 1979 jste spolu dokonce vedli válku...
Nebyly komplikované, Čína se nás vždy snažila využít.
Takže nacionalistické nálady jsou stále velmi silné.
Ano, protičínské naladění je stále velmi silné. Zvláště teď, když tvrdí, že jim patří celé Jihočínské moře (Čína si ho takřka celé nárokuje pro sebe, teritoriální nároky zde má ale i Vietnam, Indonésie, Brunej, Tchaj-wan, Filipíny, Malajsie, Thajsko a Kambodža. Jedná se o jedno z míst možného vojenského konfliktu v Asii - pozn. red.).
Jsou zde rozdíly mezi modely socialistické tržní ekonomiky v Číně a ve Vietnamu?
Vietnam následuje čínský model. Rozdíl je v pozici Vietnamu jako země. Je členem Sdružení národů jihovýchodní Asie (ASEAN). Komunistická vietnamská vláda na jednu stranu vidí, že Čína je jediný stát, který má podobný systém, na druhou stranu zde hrají roli problémy mezi zeměmi v minulosti.
Dilema komunistické strany tak spočívá v tom, že potřebují téměř úplnou podporu Číny, na druhou vědí, že Čína je hrozbou. Vždycky byla hrozbou. Vietnamci vědí, že Číňanům nemohou věřit.
Když jsem byl ve Vietnamu, viděl jsem dost silné známky nacionalismu. Lidé se dost často vyjadřovali ve smyslu: jo, to jsou Laosané, ti vědí kulový... Jaký je vztah Vietnamu k jeho sousedům?
Ano, to je pravda (smích). Vztah mezi Laosem, Kambodžou a Vietnamem je stejný jako vztah Vietnamu a Číny. Vidí ve Vietnamu velkého souseda a bojí se jeho vlivu. Zasahování do záležitostí jiných zemí se nám disidentům nelíbí.
Vietnamská vláda chtěla vytvořit indočínský blok jako součást komunistického bloku a stále se o to snaží. Vietnamská vláda kontroluje laoskou komunistickou stranu, ale Čína se ji snaží také ovlivnit.
V Kambodži Čína podporovala Rudé Khmery a po jejich porážce tam vznikla vláda dosazená Vietnamem. Teď je tam ale Čína zase silnější než kdy dříve. Kambodža se snaží se svým velkým sousedem vycházet dobře, ale také se snaží o větší nezávislost, takže se obrací k Číně. Číňané také poslali dělníky k průzkumu v oblasti na kambodžské straně hranice s Vietnamem.
Vláda Hun Sena (od roku 1985 kambodžský premiér dosazený po invazi Vietnamců a svržení Rudých Khmerů, je premiérem dodnes - pozn. red.) je však stále spíše pro-vietnamská než pro-čínská. Naštěstí proti sobě Vietnam a Čína nebojují, tak nemusí bojovat ani Kambodžané.
