New Orleans - Podle zprávy expertů americké vlády byla většina ropy uniklé z vrtu společnosti BP v Mexickém zálivu odbourána přirozenou cestou. Svůj podíl na tom mohl mít i zcela nový druh bakterie, který nyní v moři objevili vědci z kalifornské Národní laboratoře Lawrence Berkelyho.
Ty zarazila skutečnost, že i když do moře z vrtu vyteklo na 800 milionů litrů suroviny, na pobřeží se zatím dostala jen malá část tohoto množství.
Národní úřad pro oceány a atmosféru (NOAA) tento fakt ve své zprávě minulý měsíc vysvětlil tím, že asi patnáct procent celkového objemu uhlovodíků uniklých z vrtu se v horku odpařilo do ovzduší a stejné množství se expertům BP podařilo spálit na hladině či odchytit.
Další miliony litrů ropy se rozložily v rámci přirozených chemických procesů probíhajících v moři. O zbytek se postaraly mikroorganismy.
Podmořský oblak
Již v červnu vědci v Mexickém zálivu objevili v hloubce 1100 metrů ropný "oblak" o délce pětatřiceti kilometrů.
Na sedmnácti různých místech z něj následně odebrali na dvě stě vzorků a ty podrobili detailnímu výzkumu. Jeho výsledky uveřejnili v posledním čísle časopisu Science.
Ve většině ze vzorků nalezli dosud neznámou autochtonní baktérii živící se uhlovodíky a dávající přednost chladné vodě mořských hlubin chudých na kyslík.
Zjistili mimo jiné, že koncentrace bakterií uvnitř "oblaku" je o padesát procent vyšší než mimo něj.
"Oceánské baktérie si jsou vědomy ropné invaze a náležitým způsobem na ni reagují," tvrdí tým okolo mikrobiologa Terryho Hazena.
Alcanivorax borkumensis
Bakterie "pojídající" ropu jsou známy od 70. let minulého století. Teprve ale poté, co ztroskotaly obří tankery Prestige a Exxon Valdez se vědci začali vážně zabývat možností jejich využití při likvidaci ropných katastrof.
Nejznámější z nich je druh Alcanivorax borkumensis, který se stává dominujícím typem mořských mikroorganismů v okamžiku, kdy dojde k úniku ropy. Velmi rychle se totiž množí, alespoň pokud má dostatek živin, jako je dusík, fosfor a sodík.
Rozkládají parafiny obsažené v ropě a používají je jako potravu a tím přispívají k tomu, že se část suroviny v moři postupně rozloží.
"To, co bychom nedokázali během pěti, šesti let prací na čištění pobřeží, můžeme díky bakteriím stihnout během jediného léta," tvrdí Ken Lee z Bedfordova oceanografického institutu v kanadské provincii Nové Skotsko.
Nebezpečí mrtvých zón
Až doposud se ovšem nikdy nepodařilo dokázat, jak velký podíl uniklé ropy bakterie skutečně odbudují. Závěry zprávy NOAA jsou založeny na teoretických úvahách a extrapolacích.
"Tohle není všelék," upozornil před časem Ronald Atlas, expert na překonávání následků ropných katastrof z Univerzity v Louisville. "Nelze to srovnávat s mechanickým čištěním pobřeží."
Alcanivorax navíc spotřebovává velké množství kyslíku a umožňuje tak v moři vznik mrtvých zón zbavených takřka veškerého života.
To ale není problém bakterie objevené nyní kalifornskými vědci. Obejde se zjevně bez většího přísunu kyslíku.
Závěry Hazenova týmu, podle kterého se objem uhlovodíků v ropném "oblaku" snížil během jednoho týdne na polovinu, byť to neznamená, že se o polovinu zmenší i rozsah celkového ropného znečištění, přesvědčily i Atlase.
"Bakterie jednoznačně rozkládají ropu, Hazenova studie to dokazuje," prohlásil optimisticky.
