Sarajevo - Vedrana Hastorová by mohla mluvit o štěstí. Dostalo se jí dobrého vzdělání a výchovy, žije a pracuje v Itálii. I ona je ale poněkud paradoxně obětí válečné vřavy v Bosně, která vypukla před patnácti lety.
Dnes dvacetiletá Vedrana se totiž ve skutečnosti jmenuje Maja Ivezićová a její biologičtí rodiče se jí nikdy nevzdali.
Podobně jako třicítka dalších dětí ze sarajevského sirotčince Dům Ljubicy Ivezićové (jde jen o shodu jmen) se narychlo dostala do Itálie, kde byla adoptována. Podle všeho v rozporu s italským zákonem. Aktivistka Jagoda Savićová proto společně s několika rodiči chystá žalobu na bosenské úředníky, kteří nelegální adopce umožnili.
Děti, které se najednou ocitly v Bosně bez rodného listu, nejsou dodnes žádnou výjimkou. Jen v Sarajevu se jich v letech 1992-2001 podle údajů UNICEF narodilo na 1500. Jejich postavení je podle studie OSN špatné: právně totiž neexistují, a tak nemají nárok na sociální a lékařskou péči.
Případ Vedrany je ale jiný: přestože rodný list získala v nepřítomnosti až v roce 2004, v době, kdy byla převezena ze Sarajeva do Itálie, v sirotčinci existovaly záznamy o matce. Její biologický otec Samir Hastor se navíc tehdy s Vedraninou matkou o dcerku soudil.
Stopy vedou k ministrovi
Jenže činnost soudů byla v době obléhání Sarajeva zastavena a souhlasy k adopci tak narychlo vydávala ministerstva. A právě tady prý docházelo k podvodům a manipulacím. Savićová proto podala žalobu na tehdejšího ministra pro lidská práva Mirsada Keba.
Byl to údajně právě on, kdo koncem roku 2005 jednoduše zametl pod koberec důležitý dopis od italského ministerstva zahraničí, jímž se Italové dotazovali po osudu mezinárodních soudních příkazů, které poslali bosenským biologickým rodičům. Těm ale nikdy žádná žádost o svolení k adopci nedorazila, a italské soudy tak rozhodly v jejich neprospěch.
Návrat dětí? Ne, jen shledání
"Bosenský prokurátor ale nemůže stíhání rozjet, pokud nedostane od Italů data o tom, kdo a kdy dopis za naše ministerstvo zahraničí přijal," vysvětlila Savićová Aktuálně.cz. "Po patnácti letech už je načase, abychom se dozvěděli, kdo stojí za nelegálními adopcemi," dodala.
Navracet děti do země, kde je zdaleka nečekají tak dobré vyhlídky jako v Itálii, by nemělo smysl. "Chci ale navázat kontakt mezi nimi a biologickými rodiči, kteří se jich nikdy nevzdali," zdůrazňuje aktivistka.