Sarajevo (od našeho zpravodaje) - V okolí Trebeviće, který se za jasného dne vypíná nad bosenskou metropolí, se kdysi konala olympiáda. Dnes se ale nedoporučuje opouštět značené stezky a procházet se po stráních, kde se v roce 1984 proháněli sáňkaři.
Nedaleko od pěšiny lze totiž narazit na cedule s výstražným červeným trojúhelníkem a zkříženými hnáty: zaminováno.
Na území Bosny a Hercegoviny stále číhá podle loňské studie Centra pro odminování (BHMAC) na milion min.
V mapách je zakresleno území, které zasahuje 1.366 obcí. V různém stupni minového nebezpečí žije podle studie stále 1.376.000 lidí, tedy zhruba třetina všech obyvatel této balkánské federace.
Zaminované území je přitom třikrát větší než Šumavský národní park.
Hrozba výbuchu je přitom i dvanáct let po válce reálná. V dubnu například výbuch miny vážně zranil dva chlapce v Žuči poblíž Sarajeva. Oblast sice byla vyznačena, jenže dodnes tu po válce zůstala spousta kovového odpadu v zemi. A sběr šrotu je pro mnoho lidí zdrojem obživy.
Místní nechtějí o nebezpečí slyšet
"Největším problémem je přesvědčit místní, jaké nebezpečí na ně číhá za humny," říká o tom Svjetlana Pavlovičová z nevládní organizace Posavina bez mina (Posáví bez min). "Když přijedeme, vždycky to skončí u nařčení, že my o jejich potřebách vůbec nic nevíme," dodává.
Do odminování a značení dnes investuje nejen bosenská vláda, ale především rozvojové agentury mnoha zemí.
Kromě Rakouska, Polska nebo Německa například také Česko, které prostřednictvím malého grantu od české ambasády v Sarajevu pomáhá podporovat projekty v okolí Lopare v pohoří Majevica na severovýchodě země.
"Za peníze z Česka jsme nakoupili zemědělské náčiní. Lidé ho totiž potřebují a my jim při předávání daru alespoň můžeme udělat osvětovou přednášku o minách," vypráví Pavlovičová.
Investice do naučných tabulí a nářadí pro obyvatele ve vesničkách kolem Lopare je důležitá ještě z jednoho důvodu: převážně srbské území totiž leží mimo spádovou oblast nejbližších velkých měst (Brčko, Tuzla) a například proti relativně bohaté Hercegovině zoufale potřebuje peníze na rozvoj.
Nástěnka? Však my ji vrátíme...
Přesvědčit místní o nebezpečí min ale může být svízelný úkol. Přesvědčit se o tom mohlo také Aktuálně.cz. Po půlhodinové jízdě z Lopare silničkou připomínající spíše tankodrom nakonec zastávka ve vesničce Koniikovici přinesla rozčarování.
"Nějaký plakát o minách tu byl, ale sundali jsme ho, neměli jsme kam dát úmrtní oznámení," říká starší vesničanka nad novou nástěnkou s logem české rozvojové pomoci. "Nebojte se, však my ho tam zase vrátíme," dodává optimisticky.
| Tento článek byl podpořen z prostředků Ministerstva zahraničních věcí ČR v rámci Programu zahraniční rozvojové spolupráce ČR |
