Ankara - Hlavní turecká opoziční strana v pondělí vyzvala ke zrušení výsledků nedělního referenda o ústavní reformě. Hlasování a sčítání hlasů podle ní provázely podvody.
Místopředseda Lidové republikánské strany (CHP) Bülent Tezcan řekl, že strana je připravena podat stížnost u tureckého ústavního soudu. A pokud to bude třeba, obrátí se i na Evropský soud pro lidská práva.
Další opoziční partaj, prokurdská Lidová demokratická strana (HDP), oznámila, že do výsledků byly započteny až tři miliony neplatných hlasů, což stačí ke zvrácení výsledku.
Návrh na ústavní změnu, která zásadním způsobem posílí prezidentské pravomoci, byl přijat těsnou většinou. Podle agentury Anadolu podpořilo reformu 51,18 procenta hlasujících, proti bylo 48,82 procenta. Do výsledků však volební komise nechala započítat i lístky neoznačené oficiálním razítkem.
Tezcan řekl, že hlasování i sčítání hlasů provázely podvody a že "jediný způsob, jak skoncovat s debatou o legitimnosti hlasování a jak uklidnit lidi, je hlasování zrušit". Podle něj je nemožné zjistit přesný počet neplatných hlasů.
Opoziční předák trvá na tom, že volební komise tím, že přistoupila na započítání neoznačených lístků, porušila zákon. Opoziční CHP prý z mnoha oblastí dostala stížnosti, že lidé neměli možnost hlasovat v soukromí. Naproti tomu se hlasy na několika místech podle CHP sčítaly tajně, mimo dohled pozorovatelů.
Proti výsledku referenda v ulicích Istanbulu v pondělí protestovaly asi 3 tisíce lidí. Dav skandoval hesla jako "bok po boku proti fašismu" a mířil k sídlu ústřední volební komise.
Její předseda Sadu Güven v pondělí řekl, že rozhodnutí započítat také oficiálně neoznačené lístky vláda učinila i v minulosti. Pro uznání neplatnosti hlasu je podle něj třeba dokázat, že lístek byl do volební místnosti přinesen zvenčí. Prohlásil, že pro změnu se vyslovilo o 1,25 milionu lidí více než pro její zamítnutí.
Přiznal ale také, že neví, kolik neoznačených lístků bylo do výsledku započítáno.
Na pochybnosti upozorňují i nezávislí pozorovatelé
Pozorovatelé z Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (OBSE) na pondělní tiskové konferenci rovněž konstatovali, že podmínky předreferendové kampaně nebyly pro všechny stejné.
Právní zabezpečení navíc podle pozorovatelů nebylo dostatečné na to, aby zajistilo skutečně demokratické referendum. Podmínky hlasování neodpovídaly mezinárodním normám.
Pozorovatelé se přidali k opozičním stranám a rovněž kritizovali započítání oficiálně neoznačených lístků do výsledků hlasování. Podle nich je takový postup zcela protiprávní.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdogan ale kritiku odmítl s tím, že není pro jeho zemi důležitá. Zvlášť když s ní Evropská unie přerušila přístupové rozhovory. Prohlásil také, že pozorovatelé přednesli "politicky motivované závěry".
Podle tureckého ministerstva zahraničí zase hodnocení pozorovatelů postrádá objektivitu a nestrannost.
Erdogan se vyjádřil i ke kritice některých evropských zemí, které podle něj ústavní změny hodnotí mnohem přísněji než tamní politická opozice.
V pondělí zároveň turecká vláda prodloužila o další tři měsíce výjimečný stav v zemi. Ten byl v Turecku zaveden loni v červenci po neúspěšném pokusu části armády o převrat a byl už několikrát prodloužen.
