Atény - Pokud by Řecko, Itálie a další země EU přijaly náležitá opatření proti daňovým únikům, nenacházely by se ani zdaleka v tak svízelné situaci, v jaké jsou dnes.
Vlády v Aténách a Římě se proto rozhodly nemilosrdně vytáhnout proti neplatičům daní.
Kabinet řeckého premiéra Lucase Papadimose loni zveřejnil "seznam hanby", na němž figurují jména čtyř tisíc největších hříšníků. Jelikož ale jen zlomek z nich mezitím dlužné částky zaplatil, přišlo další opatření.
Ministerstvo financí teď nechalo zmrazit trojici švýcarských kont devětatřicetiletého podnikatele Lavrentise Lavrentidase, který na nich ukryl celkem 158 milionů nezdaněných eur.
Lavrentidas, který byl v roce 2007 v Řecku vyhlášen podnikatelem roku, začínal v chemickém průmyslu, pak ale založil soukromou banku Proton. Ta později zkrachovala a byla zestátněna s pomocí 900 milionů eur pocházejících od Evropské centrální banky a Mezinárodního měnového fondu.
Podnikatel předtím poskytl firmám, které vlastnil, 664 milionů eur z majetku banky. Peníze skončily na kontech v jiných bankách, z nichž je tajně vybrali jeho společníci.
"Vedoucí osobností v daném schématu byl Lavrentidas, předseda představenstva a jeden z hlavních akcionářů banky," citovala agentura Reuters ze zprávy policejních vyšetřovatelů.
Úniky by pokryly rozpočtový deficit
Řekové, zejména ti majetnější, zatají podle odhadů tamějšího ministerstva financí každoročně na daních patnáct miliard eur. To je suma, jež by pokryla letošní deficit státního rozpočtu, odhadovaný na 6,7 procenta HDP. Pokud bychom daňové úniky promítli do horizontu deseti let, představovaly by třetinu částky, kterou dnes země dluží.
Řecko se nyní se soukromými věřiteli dohodlo na upsání 70 procent svého dluhu. Využije k tomu výměnu dluhopisů, které vydalo a které budou nahrazeny obligacemi o nižší nominální hodnotě.
Zmrazení kont bohatých neplatičů daní požadovali po řecké vládě opakovaně představitelé EU, mezi jinými německá kancléřka Angela Merkelová, byť přitom použila značně diplomatický slovník.
S obrovskými daňovými úniky se potýká také Itálie. Předloni přiznal tehdejší premiér Silvio Berlusconi, který sám měl kvůli nezaplaceným daním opakovaně potíže se soudy, že daňové úniky představují v zemi každoročně částku 120 miliard eur.
Italské zadlužení přitom činí 1,9 bilionu eur, což je 120 procent HDP země. Je tak zřejmé, že daňové úniky mohou za podstatnou část dluhu také na Apeninském poloostrově.
Nekompromisní Německo
S daňovými úniky se naopak vcelku úspěšně daří bojovat v Německu, ačkoliv i zde se podle odhadů ministerstva rovnají třiceti miliardám eur, tedy dvojnásobku toho co v Řecku.
Německý hrubý domácí produkt představuje ovšem 2,57 bilionu eur, zatímco řecký jen 235 miliard.
V boji s neplatiči daní vydal před čtrnácti dny přelomový rozsudek Spolkový soud v Karlsruhe. Rozhodl totiž o tom, že jistý podnikatel z Augsburku, který na daních zatajil 1,1 milionu eur, musí do vězení.
Zemský soud sice podnikateli udělil dva roky podmíněně, Karlsruhe ale verdikt změnilo a vyřklo nepodmíněný trest. Již v roce 2008 rozhodl spolkový soud, že u daňových úniků nad sto tisíc eur musí být u každého případu posouzena jeho závažnost individuálně a případně vyřčen trest odnětí svobody.
Předtím byli neplatiči daní odsuzováni pouze k peněžité pokutě.
V Česku představují podle ministerstva financí daňové úniky třicet miliard ročně. To je ale v rozporu s nedávným výrokem ministra sociálních věcí Jaromíra Drábka, podle kterého představuje šedá ekonomika v ČR až 15 procent HDP a tedy částku 550 miliard Kč.
Pokud by tato suma byla náležitě zdaněna, státní kase by každoročně přinesla nejméně sto miliard korun. To je téměř desetina stávajícího státního dluhu.
