Athény - Řeckému premiérovi Jorgosi Papandreovi jeho riskantní krok vyšel.
Pohrozil, že pokud jeho socialisté zaznamenají v nedělním prvním kole komunálních a regionálních voleb neúspěch, podá demisi a otevře tak cestu k předčasným volbám parlamentním.
Řečtí voliči se ale perspektivy ještě větší ekonomické nejistoty spojené s případnou vládou pravicové Nové demokracie zalekli a Papandreovo Panhelénské socialistické hnutí (PASOK) podpořili v sedmi z třinácti regionů.
Socialisté podle předběžných výsledků volby vyhráli mimo jiné na západě země, v centrální části Řecka, v athénské aglomeraci, ve východní Makedonii a na ostrově Kréta.
Výsledek voleb ve většině regionů je ale tak těsný, že se v nich bude rozhodovat až ve druhém kole voleb, které se v Řecku koná příští neděli.
"Uskutečňovat změny není snadné," citovala Papandrea agentura Reuters. "Před rokem nás řecký lid dovedl k moci a nyní potvrdil, že si změnu skutečně přeje."
Úleva v Bruselu
S velkou úlevou přijali zprávu o tom, že Řecko nečeká další období politické nestability v Bruselu. Evropská unie uvítala, že to bude Papandreova vláda, která se pokusí zemi vyvést z krize a nikoli Nová demokracie, jež loni po dlouhé měsíce zatajovala skutečný stav řecké ekonomiky.
"Nejdůležitější je, že pominula hrozba předčasných voleb," tvrdí analytik poradenské společnosti Capital Economics se sídlem v Londýně Ben May. "Řecko ale přesto čeká velmi těžké období, během kterého bude muset stabilizovat svůj dluh."
Řecké ministerstvo financí koncem října oznámilo, že korigovalo deficit státních financí na letošní rok z předchozích 12,6 procenta na 15 procent hrubého domácího produktu.
V roce 2009 byl za vlády Nové demokracie rozpočtový deficit projektován ve výši tří procent, několik dní před parlamentními volbami z 4. října byl poopraven na úroveň šesti procent.
Když se ale k moci dostali socialisté, museli počátkem letošního roku přiznat, že deficit ve skutečnosti přesáhl dvanáct procent HDP.
Státní zadlužení Řecka je v současnosti nejvyšší v Evropě a přesahuje 115 procent HDP.
Tvrdá úsporná opatření
Evropská unie a Mezinárodní měnový fond na jaře přinutily Papandreovu vládu přijmout tvrdá úsporná opatření výměnou za poskytnutí finanční půjčky ve výši 110 miliard eur.
Řečtí socialisté museli mimo jiné snížit platy ve veřejném sektoru v průměru o 15 procent, zmrazit penze, posunout hranici odchodu do důchodu na 65 let a zvýšit daň z přidané hodnoty na 23 procent.
V zemi to vyvolalo mohutné protesty a vlnu stávek, situaci ale Papandreova vláda, jak se zdá, nakonec dostala pod kontrolu.
Do konce příštího roku chtějí řečtí socialisté dostat deficit státního rozpočtu pod úroveň sedmi procent HDP. Ani série tvrdých úsporných opatření však zatím nedokázala nastartovat ekonomiku země. Ta by měla po loňském dvouprocentním poklesu letos spadnout o další čtyři procenta HDP.
Zda má Papandreu opravdu podporu většiny voličů, se ukáže až ve druhém kole voleb. V tom prvním dosáhla totiž volební účast pouhých šedesát procent, a pokud se Nové demokracie podaří mobilizovat své stoupence, může v konečných výsledcích ještě dojít k posunu.
