Atény – Vláda Alexise Tsiprase dnešní dohodu s eurozónou pravděpodobně nepřežije. Alespoň ne ve své současné podobě.
Tvrdý úsporný program má řecký parlament schvalovat ve středu a vládnoucí Syriza nebude hlasovat jednotně. Rozkol se ukázal už v sobotu ráno, kdy pro návrhy řecké vlády jako základu pro jednání s věřiteli o získání nové finanční pomoci nezvedlo ruku patnáct poslanců Tsiprasovy strany.
Řecký parlament
Celkový počet křesel: 300
VLÁDA
Syriza: 149
Nezávislí Řekové: 13
PROEVROPSKÁ OPOZICE
Nová demokracie: 76
Potami: 17
PASOK: 13
DALŠÍ OPOZICE
Zlatý úsvit: 17
Komunistická strana: 15
Radikálně levicová část strany tvrdé podmínky odmítá a trvá na původních požadavcích Syrizy. Už žádné škrty a úspory plus odepsání části dluhu.
Parlament musí schválit požadavky, které zahrnují například reformu důchodů. Jde o tvrdší reformy, než jaké 5. července odmítlo v referendu 61 procent řeckých voličů.
"Zabránili jsme plánům na finanční zadušení a na zhroucení bankovního systému," prohlásil po summitu v Bruselu řecký premiér. Zklamaným spolustraníkům a voličům ale bude dohodu těžko prodávat.
V parlamentu má současná koalice Syrizy a strany Nezávislí Řekové 162 poslanců z celkových tří stovek. V tuto chvíli už ale tato většina neexistuje. I Nezávislí Řekové – euroskeptická strana ministra obrany Panose Kammenose – naznačují, že podmínky věřitelů jsou pro ně nepřijatelné.
Aktuálně má Tsiprasův kabinet podporu jen 145 poslanců vládních stran, a změnil se tak ve vládu menšinovou.
Rýsují se tedy tři možnosti:
První je vláda široké koalice části Syrizy s proevropskými stranami. Především s opoziční a konzervativní Novou demokracií. Přepokládala by ale dohodu Tsiprase s Novou demokracií.
Ačkoliv obě strany jsou zásadními rivaly, na základních bodech, jako je setrvání Řecka v eurozóně, se dokážou shodnout.
Druhou variantou je kabinet technokratů, který by prosazoval nepopulární opatření a nebyl by přímo spojen se žádnou stranou. K tomuto řešení země už několikrát přistoupila, naposledy v roce 2012.
Podle řeckých médií by v čele takové vlády mohl stát dosavadní guvernér Řecké národní banky Janis Sturnaras.
Třetí možností jsou předčasné volby na podzim. Opakoval by se tak rok 2012, kdy šli Řekové k volbám také dvakrát kvůli patovému výsledku prvního hlasování.
Konání předčasných voleb označil za pravděpodobné například ministr práce Panos Skurletis.
NOW ONLINE: #EUROSUMMIT STATEMENT (PDF) http://t.co/dfwTY1uCxr #GREECE
— EU Council Press (@EUCouncilPress) 13. Červenec 2015
Syriza by se v takovém případě zřejmě rozpadla na dvě skupiny. V té, která odmítá dohodu a kritizuje Tsiprase za ústup od volebního programu, jsou Panagiotis Lafazanis nebo mluvčí parlamentu Zoe Konstantopoulová.
Tvrdě proti pokračování úsporných opatření je i ministr zdravotnictví Panagiotis Kouromplis. Zatím se nevyjadřuje bývalý ministr financí Janis Varufakis.
Syriza je seskupením řady levicových formací, hnutí a proudů, formovala se postupně v letech 2004 až 2012. Současným rozštěpením tak začíná trend obráceným směrem.
Část strany, která odmítá ustupovat eurozóně a Mezinárodnímu měnovému fondu, založila Levicovou platformu.
Velmi tvrdý odpor budou klást novým požadavkům eurozóny odbory, dosud mající velmi dobré vztahy se Syrizou. Mnoho aktivních odborářů Syrizu volilo a právě vůdci odborů byli mezi těmi, kteří v neděli 5. července nadšeně vítali vítězství Ne v referendu.
Na sociálních sítích už se objevují informace, že stávku proti novým opatřením, dohodnutým od soboty do pondělí v Bruselu, plánují řečtí lékárníci.
Silnou autoritou, která se staví proti dosavadní politice úspor a škrtů kvůli splácení dluhu, je slavný zpěvák Mikis Theodorakis, autor hudby k filmu Řek Zorba. Devadesátiletý umělec s velkým vlivem nedávno vyzval veřejně Tsiprase, aby "řekl Ne" německému ministru financí Wolfgangu Schäublemu. Právě Schäuble se stal v Řecku symbolem tvrdého postoje věřitelů.
Reformy naopak mohou v parlamentu podpořit Panhelénské socialistické hnutí (PASOK) a ještě malá liberální strana To Potami, ta ale nechce být součástí vlády.
Naopak Tsipras či jeho nástupce nemůže v žádném případě počítat s radikály ani nalevo, ani napravo. Komunistickou stranou Řecka a neonacistickým Zlatým úsvitem.