Berlín - Bezmála dva týdny po volbách se v sousedním Německu začíná rodit nová koaliční smlouva.
Dohadování mezi křesťanskými demokraty (CDU/CSU) a liberály (FDP) se sice protáhne minimálně do půli října, z uzavřených jednání ale už teď "prosakují" informace, které o budoucí politice nejsilnější evropské ekonomiky leccos napovídají.
Mnohé z nich jsou zajímavé i pro Česko. Třeba ta, že budoucí pravicová vláda pod vedením staronové kancléřky Angely Merkelové zruší ustanovení, podle něhož mělo Německo postupně odstavit všechny své jaderné elektrárny.
Návrat k atomu
Sociální demokraté (SPD) a Zelení (Bündnis 90/ Die Grünen) před lety - jako tehdy vládní strany - prosadili, že každá německá atomová elektrárna smí být v provozu pouze 32 let. Pak se měla automaticky uzavřít.
Jak zjistila agentura AFP, nová pravicová koalice se hodlá vydat úplně jinou cestou. "Jadernou energetiku budeme jako přechodnou technologii potřebovat až do té doby, než najdeme nějakou klimaticky únosnou, finančně výhodnou alternativu," cituje z podkladů vyjednavačů za FDP a CDU/CSU.
Každé jaderné zařízení, které bude chtít vyrábět elektřinu, se bude muset stavebně upravit tak, aby vydrželo například pád letadla. Kdo odmítne do úprav investovat, bude odpojen od sítě.
Do roku 2020 má v Německu 30 procent veškeré vyrobené energie pocházet z obnovitelných zdrojů.
Třecí plochy
Zatímco v kapitole jaderná energetika se koaliční partneři bez problémů shodli, v řadě bodů se jednání komplikují. A to přesto, že si Merkelová před volbami nepřála nic jiného než vládnout spolu s liberály Guida Westerwelleho.
Obě pravicové strany se rozcházejí třeba v názoru na povinnou vojenskou službu. FDP ji odmítá jako historický přežitek, CDU ji naopak zrušit nechce. Argumentuje tím, že by v německé armádě (Bundeswehru) následně chyběli mladí rekruti, protože by do ní - stejně jako ve Francii nebo ve Španělsku - nikdo nechtěl.
A ještě v jedné pro Čechy důležité věci se liberálové a křesťanští demokraté neshodnou: v otevření hranic pro pracovníky z Východu.
"FDP má velký zájem na tom, získat z komerčních důvodů ochotnou a levnou pracovní sílu z ciziny," řekl listu Kölner Stadt-Anzeiger Hans-Peter Uhl, poslanec za bavorskou CSU. "My něco takového vzhledem k rostoucí nezaměstnanosti nepřipustíme."
Ošidné snižování daní
Naopak zajedno je budoucí německá vládní koalice v otázce daní. Některé, zejména ty pro podniky, chce snížit už počátkem příštího roku.
I snižování daní má ale háček. V době krize, kdy ekonomika skomírá, by se dal takový krok financovat jen za cenu vyššího zadlužení. A právě před ním odborníci budoucí ministry důrazně varují.
"Pro významnější snížení daní nebude v dohledné době prostor," uvedla ve čtvrtek ve společném prohlášení pětice předních německých ekonomických expertů. Podle nich se bude muset Spolková republika vydat cestou opačnou a zvýšit minimálně daň z příjmů.
Podle toho, co uniklo zpoza zavřených dveří, ale CDU i FDP na poklesu daní trvají. Nepochybně i proto, že nižší daně jsou dlouhodobou programovou prioritou menšího z koaličních partnerů.
Z větších daňových slev mají do budoucna profitovat třeba rodiny s dětmi. Ze současných 164 eur na 200 eur měsíčně se zřejmě zvýší i dětské přídavky. Německé daňové poplatníky to bude stát na 8,3 miliardy eur.
Německu přitom, stejně jako Česku, hrozí za deficit pokuta z Bruselu. Ani Němcům se totiž podle všeho v příštích letech nepovede udržet takzvané nové zadlužení pod hranicí tří procent HDP.
