Harírí v projevu řekl, že jeho snahy o vyřešení situace "se dostaly do slepé uličky" a že proto podá demisi k rukám prezidenta Michela Aúna. Demisi podá on osobně i celý jeho kabinet.
Rozsáhlé demonstrace v Libanonu začaly v půlce měsíce, k jejich vzniku přispěla plánovaná úsporná opatření včetně záměru zavést nové daně a poplatky, mimo jiné na tabák, benzín i za některé sociální platformy, včetně používání sítě WhatsApp. Ačkoli premiér vzápětí slíbil Libanoncům rychlé reformy a od zavedení nových daní ustoupil, demonstranti v ulicích dál požadovali odstoupení vlády.
Libanonský veřejný sektor patří k nejzadluženějším na světě, veřejný dluh dosahuje 150 procent hrubého domácího produktu, upozorňuje agentura Reuters. Kvůli protestům byly uzavřeny banky, školy i mnoho obchodů. Podle analytiků stojí za uzavřením bank kromě bezpečnostních obav rovněž obavy z výběrů úspor.
