Washington/Peking - Americká ministryně zahraničí Hillary Clintonová byla doma kritizována za to, že během nedávné návštěvy Číny nezařadila na seznam priorit při jednáních s politiky nejlidnatější země světa otázku lidských práv.
Dnes - v den 20. výročí krvavého potlačení studentských protestů na pekingském náměstí Tchien an-men - se jí však podařilo čínské vedení zasáhnout v citlivém místě.
Zatímco v samotném Pekingu jsou tajní i uniformovaní policisté připraveni zamezit jakékoliv připomínce masakru a v médiích není o událostech roku 1989 ani zmínka, Clintonová veřejně vyzvala čínské politiky k "pokání" a zveřejnění jmen obětí.
"Čína zaznamenala ohromný hospodářský pokrok a zaujímá své oprávněné místo mezi globálními supervelmocemi. Měla by otevřeně promluvit o temných stránkách své minulosti a zveřejnit seznam lidí, kteří zahynuli, zmizeli nebo jsou stále ve vězení," uvedla americká ministryně.
Vyzvala také k propuštění všech vězňů zadržených kvůli událostem roku 1989 a k zastavení perzekucí rodin, jejichž členové se tehdy účastnili protestů.
Peking zareagoval podrážděně.
"Jde o hrubé vměšování do vnitřních záležitostí Číny. Vyzýváme Spojené státy, aby se zbavily předsudků, opravily své pomýlené postoje a nepoškozovaly americko-čínské vztahy," řekl na tiskové konferenci mluvčí čínského ministerstva zahraničí Čchin Kang.
Odmítl odpovědět na otázku, kolik mrtvých si vyžádal zásah armády v noci ze 3. na 4.června 1989.
Režim tehdy hovořil o 200 obětech, účastníci protestů až o třech tisících.
Včera ani dnes nedošlo v Pekingu k žádným protestům. Policie nepouští zahraniční novináře na náměstí Tchien an-men a monitoruje pohyb známých disidentů a kritiků režimu. V centru města policisté provádějí kontroly zavazadel, a dokonce i kapes.
Výročí masakru se chystají veřejně připomenout jen lidé v Hongkongu, který sice formálně spadá od roku 1997 pod Čínu, ale udržuje si speciální autonomní status.
