Praha – Nejen země Koruny České možná nečekaně tuhá zima zachránila v polovině třináctého století od pohromy.
Mongolské vojsko 9. dubna 1241 rozdrtilo u Lehnice armádu vedenou polským knížetem Jindřichem II. a o dva dny později síly uherského krále Bély IV. u Mohi.
Místo tažení dál na západ ale Mongolové v roce 1242 odešli pryč, ačkoliv nenaráželi na žádný odpor a nebyla síla, která se jim mohla postavit.
Proč to udělali? Dosud vítězila teorie, že se stáhli kvůli smrti chána Ogodeje. Důkaz však žádný není a tento závěr má dokonce i své odpůrce. Kvůli tomu, že vojevůdce Batu se do mongolské metropole Karakorumu nevrátil a zůstal v Rusku.
Historik Nicola Di Cosmo z Princetonské univerzity v USA a švýcarský klimatolog Ulf Büntgen přicházejí s revoluční verzí této pozoruhodné a málo vysvětlené události. Sami nazývají své závěry "environmentální teorií".
Analýzou letokruhů dřeva dospěli k závěru, že po sérii teplých let udeřila na začátku roku 1242 velmi tuhá zima. Po tání se louky v dnešním Maďarsku prakticky změnily v močály.
Mongolové nemohli jezdit na svých koních a ani je neměli čím krmit.
"Počasí zničilo pastviny a snížilo schopnost Mongolů se přesouvat. Máme zde příklad vlivu krátkodobých klimatických změn na historické události," uvádí Di Cosmo v odborném časopisu Scientific Reports, kde si lze přečíst rozsáhlejší text v angličtině.
"Ulf Büntgen je můj kolega. Částečně pracuje ve Švýcarsku a částečně u nás v Brně. Letokruhová analýza je skutečně jedna z mála, která umožňuje určit počasí hluboko v minulosti. Lze z nich vyčíst anomálie v daném roce. V letokruzích je to dobře vidět," řekl Aktuálně.cz bioklimatolog Miroslav Trnka z Centra výzkumu globální změny CzechGlobe při Akademii věd ČR.
"Tato studie o Mongolech je velmi zajímavá hypotéza. Problémem střední Evropy je, že kvůli různým válečným událostem máme k dispozici málo písemných pramenů starších než ze začátku šestnáctého století, včetně záznamů o počasí," vysvětlil.
Do Evropy dorazilo ve třináctém století zhruba půlmilionové mongolské vojsko na koních. Na začátku roku 1242 překročili Dunaj, ale za několik měsíců přes Srbsko a Bulharsko odešli zpět na východ.
"Z letokruhů jistě počasí odvodit lze, samozřejmě pokud se zachovaly. Prakticky žádný strom není 800 let starý, ale pokud se zachovalo dřevo použité třeba při stavbách a zachovaly se na něm letokruhy, tak podle hustoty a šířky letokruhů je možné vyčíst, jaké byly teploty. Ale spíše to platí pro letní období. Dřevo narůstá v létě, v zimě skoro ne," řekl Aktuálně.cz český klimatolog Ladislav Metelka.
Dendrochnologie, jak se nazývá tento vědní obor, podle něj je schopná ze dřeva počasí přibližně určit, ale musí se tak dít porovnáním různě starých vzorků.
"Když máte vzorků letokruhů více, můžete najít i nějaké období, kdy se překrývají. Například jeden vzorek je od roku 1200 do roku 1350, druhý od roku 1300 do roku 1450, tak je tam padesátiletý překryv, který když se podaří najít, tak je možné postupně zrekonstruovat rozdíly v teplotách i několik set let zpět. I v Česku se zkoumá z trámů starých kostelů a hradů," říká Metelka.
Území Česka se mongolská invaze příliš nedotkla. Z kronik a historických pramenů lze odvodit, že se nájezdníci pouze přesouvali přes část severní Moravy.
V českém povědomí jsou tehdejší události ukotvené poněkud nepřesně jako "tatarský vpád na Moravu", ačkoliv etničtí Tataři tvořili jen část mongolského vojska.
