Výkyvy teplot špatně snášejí lidé i rostliny. Je to projev změn klimatu, říká meteorolog

Adéla Skoupá Adéla Skoupá
28. 1. 2016 16:55
Meteorologové na Šumavě tento týden naměřili až o padesát stupňů více než minulý týden. Zatímco na Rokytské slati u Modravy klesla teplota v pátek na 35,5 stupně Celsia, jen o čtyři dny později a pár desítek kilometrů dále, ve Čkyni u Vimperka, se teplota vyšplhala na 14,5 stupně. Podle meteorologů nejsou oblevy v zimě výjimečným jevem, lidé jim pouze odvykli proto, že poslední zimy téměř nemrzlo. Prudké výkyvy počasí jsou spojeny se změnou klimatu, říká v rozhovoru Jaroslav Rožnovský z Českého hydrometeorologického ústavu, který zároveň předsedá České bioklimatologické společnosti, která zkoumá vliv počasí na přírodu. Náhlé změny lidé, ale i rostliny nebo zvířata špatně snášejí.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: Thinkstock

Jak extrémy naměřené například na Šumavě vnímáte?

Padesátistupňový rozdíl může lidi vyděsit, ale pozor na pojmy. Protože ty minusy jsou takzvané absolutní hodnoty, které se nevyskytují až tak běžně, a po nich může nastávat obleva.

Výrazná změna teploty je ale zřejmá.

Ano, pochopitelně je letos teplejší zima.

Když člověk vyjde ven, kde je teplo kolem deseti stupňů připomínající jaro, musí si položit otázku, zda je to normální nebo zdravé.

Určitě to není normální ani zdravé. Ale pro poslední zimy je to v podstatě typické.

Souvisí to s globální změnou klimatu?

Ano, z hlediska studií, které jsme dělali, jsou zimy za posledních patnáct let v průměru teplejší. Nejchladnější měsíc leden má v posledních letech epizody s teplotami, kdy je nad deset stupňů, což je pro leden netypické. Bavíme se ale o průměrech. A ty klamou, protože jsou složené tak, že jeden rok je mimořádně teplý a pak jsou naopak roky chladné. Ale v dlouhodobém trendu je prokazatelně vzestup teplot. A to i v zimním období.

Znamená to, že už nezažijeme třeskuté zimy, kdy je od prosince do března mráz a sníh?

Nedá se předpokládat, že bychom zažívali zimy s poklesem teplot, jak máme představu klasické zimy s teplotami pod nulou, se sněhovou pokrývkou. Ale to neznamená, že se nebudou vyskytovat mimořádně chladné měsíce a teploty pod mínus 25 stupňů Celsia. Je potřeba říct, že změna klimatu s sebou nese i nárůst extrémů.

Což je pro globální změnu typické.

Ano, změny klimatu se neprojevují jen tím, že nám rovnoměrně rostou teploty, ale jsou rozkolísanější a v průměru to vychází, že roky nebo měsíce jsou teplejší.

Máme tedy po nynější oblevě očekávat další úder mrazů?

Předpovědi počasí s vyšší pravděpodobností jsou maximálně do pěti sedmi dnů. A to se výrazné ochlazení neočekává. Pak pravděpodobnost klesá.

Jaké mají tyto rychlé změny teplot vliv na živé organismy – na lidi, zvířata, rostliny?

Na člověka má určitě negativní dopad kolísání teplot. Obecně je potřeba připomenout, že toto oteplení v zimním období je často spojeno s výskytem epidemií chřipky. Velice typické také je, že mnoho lidí tyto změny teplot špatně odhadne, což znamená zvýšené počty nachlazení. Je také rozdíl mezi tím, jak tyto změny vnímají lidé zdraví a lidé nemocní. Daleko lépe vnímáme dlouhodobější stabilní teploty než tyto změny.

Jak je vnímají rostliny?

Změny teplot v zimě, kdy má být vegetační klid, jsou velice nepříznivé. Hlavně pokud není sněhová pokrývka. Pokud na rostlinách leží pět deset centimetrů sněhu, tak ani mimořádně nízká teplota rostliny nepoškodí, sníh rostliny izoluje. Pokud by po oteplení přišlo prudké ochlazení, je nebezpečí holomrazů, které jsou vždycky nepříznivé. Například 22. až 25. února roku 2003 přišel po oteplení vpád arktického vzduchu, kdy teploty klesaly až k minus dvaceti a byly poškozeny porosty třeba řepky ozimé, z osmdesáti procent se musely zaorat.

Jaké rostliny jsou nejvíce ohrožené?

Je to otázka přezimujících zemědělských plodin. Protože ty prošly určitým obdobím klidu, a když je teplejší období, začnou se probouzet, takže je voda v pletivech. A když přijde mráz, voda zmrzne a pletiva poškodí. Ohrožená je například řepka ozimá, ale i pšenice ozimá.

Jak dlouho by muselo být takové teplo, aby se rostliny začaly probouzet?

Stačí otázka 14 dnů, při jasných dnech se navíc probouzení urychlí. Pokud potom přijdou mrazy, rostliny se poškodí. Nedostatek sněhu také způsobuje, že je na jaře v půdě méně vody, což pak souvisí s výskyty sucha.

Extrémní sucho bude stejně časté jako povodně, ty už ale Česko umí zvládat, říká hydrolog Mark Rieder. Podle něj je třeba řešit příčiny sucha, musí se změnit třeba hospodaření v krajině. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Aktualizováno před 6 minutami

Izraelská armáda znásobí údery na Pásmo Gazy, USA vyšlou na Blízký východ diplomata

Izraelský bezpečnostní kabinet rozhodl na večerním zasedání, že armáda znásobí údery na Pásmo Gazy. Zaměří se na symboly tamního vládního hnutí Hamás.

Spojené státy vyšlou na Blízký východ vysoce postaveného diplomata ve snaze utišit eskalující násilí mezi Izraelem a Palestinci. Podle médií to oznámil ministr zahraničí USA Antony Blinken, který zároveň označil za "trýznivé" záběry, jež v posledních dnech přichází z regionu. Americký ministr obrany Lloyd Austin podle vyjádření Pentagonu hovořil se svým izraelským protějškem a potvrdil mu, že USA Izrael nadále jednoznačně podporují.

"Obrázky, které k nám přes noc dorazily, jsou trýznivé. A ztráta jediného civilního života je tragédií. Požádal jsem zástupce náměstka ministra zahraničí Hadyho Amra, aby ihned odjel do regionu a setkal se s Izraelci a Palestinci (…) a jménem mým a prezidenta Joea Bidena na ně naléhal, aby zmírnili násilnosti," řekl Blinken.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Raška podepsal nováčkovskou smlouvu se San Jose

Hokejový útočník Adam Raška podepsal v NHL tříletou nováčkovskou smlouvu se San Jose Sharks. Devatenáctiletý juniorský reprezentant, který startoval na posledních dvou světových šampionátech hráčů do 20 let, působil v závěru sezony v Rimouski Océanic v kanadské juniorské soutěži QMJHL.

San Jose draftovalo Rašku před rokem v 7. kole jako celkově 201. hráče. Odchovanec Kopřivnice hraje v zámoří od roku 2019. Na začátku této sezony odehrál dva zápasy za extraligový Třinec, dalších jedenáct utkání přidal v prvoligovém Frýdku-Místku.

Po juniorském MS se Raška vrátil do Kanady a stejně jako v minulém ročníku působil v Rimouski. V QMJHL odehrál včetně play off 30 zápasů, ve kterých vstřelil 15 branek a přidal 16 asistencí.

před 1 hodinou

Hertha zdolala Schalke a přiblížila se záchraně v německé lize

Fotbalisté Herthy porazili v dohrávce 31. kola německé ligy poslední Schalke 2:1 a bodovali posedmé v řadě. Berlínský tým, v jehož dresu odehrál 58 minut český reprezentant Vladimír Darida, se posunul na 13. místo a udělal důležitý krok k záchraně.

Do vedení se dostalo v 6. minutě již jistě sestupující Schalke. Amín Harít převzal na hranici šestnáctky přihrávku od Seada Kolašinace, prohnal se kolem Daridy a svou druhou brankou v sezoně otevřel skóre.

Hertha vyrovnala v 19. minutě, kdy se hlavou po standardní situaci prosadil stoper Dedryck Boyata. Obrat hostů dovršil ve druhém poločase střídající německý útočník Jessic Ngankam.

Dvě kola před koncem mají hráči Herthy na šestnáctý Bielefeld tříbodový náskok. Schalke prohrálo sedmý z posledních osmi duelů a s pouhými třinácti body uzavírá tabulku.

Německá fotbalová liga - 31. kolo:

Schalke - Hertha Berlín 1:2 (6. Harít - 19. Boyata, 74. Ngankam).

Tabulka:

1. Bayern Mnichov 32 23 5 4 92:40 74
2. Lipsko 32 19 7 6 57:28 64
3. Wolfsburg 32 17 9 6 57:32 60
4. Dortmund 32 18 4 10 69:44 58
5. Eintracht Frankfurt 32 15 12 5 63:48 57
6. Leverkusen 32 14 9 9 51:35 51
7. Mönchengladbach 32 12 10 10 59:52 46
8. Union Berlín 32 11 13 8 47:41 46
9. Freiburg 32 12 8 12 49:47 44
10. Stuttgart 32 11 9 12 54:52 42
11. Hoffenheim 32 10 9 13 49:52 39
12. Mohuč 32 9 9 14 35:51 36
13. Hertha Berlín 32 8 10 14 40:50 34
14. Augsburg 32 9 6 17 32:49 33
15. Brémy 32 7 10 15 34:51 31
16. Bielefeld 32 8 7 17 23:51 31
17. Kolín nad Rýnem 32 7 8 17 33:60 29
18. Schalke 32 2 7 23 21:82 13
Další zprávy