Když nedávno zástupci několika evropských zemí v oficiálním prohlášení kritizovali Maďarsko za přijetí zákona o zákazu propagace homosexuality mezi mladistvými, litevský prezident Gitanas Nauseda odmítl podepsat.
Sama Litva má podobný zákon od roku 2009, kdy ho tehdejší parlament schválil výraznou většinou. Konzervativnost Litevců v tomto ohledu dokumentuje i průzkum Eurobarometru starý dva roky. Pro zákaz sňatku osob stejného pohlaví se vyslovilo 63 procent oslovených Litevců.
Hlásit se k menšinové sexuální orientaci je v zemi stále do značné míry tabu a gayové či lesby si stěžují na časté slovní útoky. V roce 2019 uvedly v anketě dvě třetiny gayů a leseb, že se kvůli obavám z diskriminace a urážek bojí přihlásit se veřejně ke své orientaci.
V současnosti v litevském parlamentu sedí jediný poslanec, který se otevřeně hlásí k homosexuální orientaci - a je teprve druhý v historii. Tomas Raskevičius zastupuje Stranu svobody, která získala v loňských volbách 9,4 procenta hlasů a je součástí vládní koalice.
A jak se litevský zákon, který se velmi podobá tomu maďarskému z letošního června, projevuje v praxi? "Poslanci kdysi schválili zákon s tím, že má bránit lidem mladším osmnácti let dostat se k informacím, které mohou mít na mladistvé negativní vliv a pohrdají rodinnými hodnotami. Prezident zákon nepodepsal, ale poslanci jej přehlasovali, proti jich bylo jen šest. V roce 2014 tento zákon vedl k cenzuře pohádkové knihy Jantarové srdce, ve které byly dvě povídky o vztahu lidí stejného pohlaví," uvedl Raskevičius pro Aktuálně.cz.
Knihu lesbické spisovatelky Neringy Dangvydeové, která loni zemřela, knihkupci museli stáhnout z prodeje a vyšla znovu až za rok s upozorněním, že obsah může být potenciálně nebezpečný pro mladistvé. Na základě zákona z roku 2009 také televize nesmějí vysílat do jedenácti hodin večer reklamy, které mohou být považovány za propagaci homosexuality.
Motání se v kruhu
Raskevičius se snaží situaci v Litvě změnit a prosadit v parlamentu alespoň registrované partnerství. Podle něj se litevská společnost motá v kruhu. Lidé z řad LGBT se bojí vystupovat na veřejnosti a ta zase nemá možnost poznat, jací skutečně jsou. V zemi tak přežívá mnoho předsudků a mýtů o této komunitě.
"Strana svobody, které jsem členem, si dala za cíl prosazovat rovnost a rozmanitost v Litvě. Pevně věřím, že jsme a budeme svobodnou demokratickou zemí, pro kterou jsou důležité liberální hodnoty západního světa. V následujících měsících předložíme návrh zákona o registrovaném partnerství a doufám, že projde," říká litevský politik.
Vládní koalice ale není ani zdaleka jednotná. Někteří poslanci strany Vlastenecké hnutí - Litevští křesťanští demokraté tvrdí, že pro zákon o registrovaném partnerství ruku nezvednou.
Letos v květnu se ve Vilniusu konal pochod odpůrců jakýchkoliv změn v zákonech týkajících se sexuálních menšin. Sešlo se na něm deset tisíc lidí, organizátoři mítink nazvali Pochod na obranu rodin.
"LGBT propaganda se snaží dostat se do školek a škol a na univerzity. Objevuje se v televizi a reklamách. Ale naše společnost je konzervativní, ctí tradice a rodinné hodnoty," uvedl pro agenturu Reuters Viktoras Jasinskas z litevského hnutí, které pochod pořádalo.
Estonsko je dál
Litva dekriminalizovala homosexuální vztahy v roce 1993, ale to je dosud oproti sovětské éře jediná změna.
“Estonsko je s akceptováním LGBT komunity o něco dál než Litva nebo Lotyšsko. Jako jediné z pobaltských republik přijalo zákon o registrovaném partnerství už v roce 2014. V bývalých zemích Sovětského svazu bohužel trochu přežívá sovětská mentalita. Příkladem je Rusko, které má také stejně jako Litva zákon zakazující takzvanou homosexuální propagandu,” říká poslanec Raskevičius.
V prosinci vyzvala Litevská biskupská konference politiky, aby neschvalovali nic, co by naznačovalo, že osoby stejného pohlaví mohou vytvořit rodinu rovnoprávnou s tou, kterou tvoří muž a žena. Katolická církev v Litvě zastává v tomto směru velmi konzervativní názory, podobně jako v sousedním Polsku, nebo dokonce ještě více.
"Katolická církev v Litvě je velmi konzervativní, a ačkoliv v ní působí někteří opravdu skvělí lidé, zaznívá z ní také rétorika, která je v rozporu s tím, co by církev měla hlásat: toleranci, lásku a otevřenost všem," dodává Raskevičius.
