Přímá volba prezidenta řadí Čechy po bok většiny Evropy

Martin Novák Martin Novák
9. 2. 2012 15:01
Už jen osm evropských republik nenechává hlavu státu volit občany
Německo je jednou z mála zemí, kde o prezidentovi rozhodují poslanci.
Německo je jednou z mála zemí, kde o prezidentovi rozhodují poslanci. | Foto: Reuters

Praha - Česká republika rozhodnutím svěřit volbu nového prezidenta občanům zmenšila už tak malý ostrůvek zemí, kde hlavu státu volí zákonodárci.

Ve všech případech jde o státy, kde je prezident spíše formální hlavou státu bez velkých pravomocí a kde je politický vliv především v rukou premiéra.

Takových zemí zůstává v Evropě po "odchodu" České republiky už jen osm. Jsou to Švýcarsko, Itálie, Řecko, Německo, Maďarsko, Malta, Bosna, Lotyšsko a Estonsko.

Asi nejznámějším příkladem prezidenta jako čestného představitele státu je Německo. Zatímco na jména posledních tří německých kancléřů si mnoho lidí vzpomene nebo se jim alespoň vybaví tváře při vyslovení jejich jmen, na jména a tváře posledních německých prezidentů si vzpomene málokdo.

Výjimkou je snad současný prezident Christian Wulff, ale to jen kvůli jeho skandálu s nestandardní půjčkou od podnikatele a následným vyhrožováním novinářům.

Německého prezidenta volí k tomu ustavené Spolkové shromáždění (Bundesversammlung), které se skládá z poslanců Bundestagu a zástupců jednotlivých spolkových zemí. V nejbližších letech se na tom nic nezmění, přímou volbu Němci nechystají.

Parlament volí prezidenta i v Maďarsku, přestože lidé tam měli možnost rozhodnout jinak. V roce 1990 se uskutečnilo referendum, ve kterém Maďaři hlasovali, zda chtějí přímou volbu.

Referenda se však zúčastnilo jen čtrnáct procent oprávněných voličů, takže fakt, že drtivá většina z nich hlasovala pro přímou volbu, nehrál žádnou roli. Referendum neplatilo a vše zůstalo při starém.

Shodou okolností i současný maďarský prezident Pál Schmitt čelí - stejně jako jeho německý protějšek - skandálu. Je obviněn, že opsal svoji disertační práci z bulharského zdroje.

Ivana Gašparoviče zvolili Slováci prezidentem dvakrát za sebou.
Ivana Gašparoviče zvolili Slováci prezidentem dvakrát za sebou. | Foto: Reuters

Specifický politický systém je ve Švýcarsku. Prezident je zde volen parlamentem vždy jen na jeden rok. Komplikovaná je situace v Bosně a Hercegovině, kde vzhledem k federativnímu rozdělení země a válečné minulosti vykonává funkci hlavy státu tříčlenná prezidentská rada, v níž se střídají předsedové.

Italskými prezidenty se obvykle stávají starší politici, kteří mají za sebou dlouhou kariéru.

Mezi republikami, které už dříve přešly na přímou volbu, patří i sousedé Česka Slovensko a Polsko. Slováci poprvé volili přímo v roce 1999.

Starostmi o volby hlavy státu se nemusejí zabývat v monarchiích. Tedy ve Velké Británii, Španělsku, Nizozemsku, Belgii, Lucembursku, Lichtenštejnsku, Švédsku, Dánsku a Norsku.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 7 hodinami

Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci jen 500 lidí

Spolek Milion chvilek vpustí na úterní demonstraci v centru Prahy pouze 500 lidí, přestože kvůli omezení počtu účastníků hromadných akcí chystá správní žalobu. Na videu na facebooku spolku to dnes večer oznámil jeho předseda Mikuláš Minář. Kvůli dodržení omezení Milion chvilek ruší také pochod k sídlu vlády, který měl být součástí demonstrace. Policie dnes odpoledne na twitteru oznámila, že nebude lidem bránit ve shromažďování kvůli mimořádným opatřením ministerstva zdravotnictví. Pokud policisté zjistí porušení hygienických podmínek, věc zadokumentují a předají hygienické stanici.

Kvůli riziku nákazy novým koronavirem jsou v Česku zakázané hromadné akce nad 500 osob. Spolek Milion chvilek je ale přesvědčen o tom, že příslušné nařízení ministerstva zdravotnictví se nevztahuje na právo shromažďovací. "Vláda tvrdí opak, proto podáme správní žalobu," uvedl dnes Minář. Podle názoru právníků spolku je omezení nezákonné a protiústavní.

Minář je také přesvědčen o tom, že omezení má za cíl zdiskreditovat protestní akce. "Vláda na nás šije 'boudu' a chce protesty jednou provždy u většiny národa zdiskreditovat. Nedejme jí teď tu záminku," uvedl. Organizátoři demonstrace na Staroměstském náměstí proto dodrží podmínku maximálního počtu účastníků. "Na úterní akci proto skutečně vpustíme pouze 500 osob," upozornil předseda spolku.

Ze stejného důvodu se neuskuteční ani plánovaný pochod ke Strakově akademii, který měl být součástí úterní demonstrace. "O to důležitější bude, aby se po celé republice uskutečnilo co nejvíc lokálních akcí, které se do 500 lidí pohodlně vejdou," řekl dnes Minář.

Zdroj: ČTK
před 8 hodinami

Francouzská armáda zabila velitele Al-Káidy v severní Africe

Francouzská armáda zabila v Mali velitele teroristické organizace Al-Káida v islámském Maghrebu (AQIM) Abdal Malika Drúkdala. Oznámila to dnes ministryně obrany Florence Parlyová. Francie stojí od roku 2013 v čele mezinárodní koalice proti islamistům v této africké zemi.

"Dne 3. června zabily francouzské armádní síly s podporou místních partnerů během operace v severním Mali emíra Al-Káidy v islámském Maghrebu Abdal Malika Drúkdala a několik jeho nejbližších spolupracovníků," uvedla Parlyová na twitteru. Informaci následně potvrdila agentura AFP, podle níž byl Drúkdal zabit poblíž malijského města Tessalit u hranic s Alžírskem, kde se údajně dlouhodobě skrýval.

Drúkdal byl považován za jednoho z nejzkušenějších militantních džihádistů v severní Africe. V roce 2012 patřil k hlavním organizátorům převzetí severovýchodní části Mali pod kontrolu islamistů, po němž v zemi intervenovala francouzská armáda. Ta sice ve spolupráci s místními silami zatlačila džihádisty zpět, bezpečnostní situace v zemi na severozápadě Afriky je nicméně dlouhodobě nestabilní a islamistům se daří podnikat útoky nejen v severní, ale i centrální a jižní části státu.

Zdroj: ČTK
Další zprávy