Prezident Beninu pro Aktuálně: Jsme partneři, ne žáci

Roman Gazdík
5. 12. 2008 12:32
Rozhovor s Thomasem Yayi Bonim o tom, jaký by měl být vztah mezi EU a Afrikou
Yayi Boni a George Bush při jeho africkém turné
Yayi Boni a George Bush při jeho africkém turné | Foto: Reuters

Štrasburk - Podle beninského prezidenta Thomase Yayi Boniho se Afrika a Evropa musí vymanit z koloniálního vztahu žák - učitel a vytvořit rovnocenné partnerství.

Jedině tak mohou převzít Afričané zodpovědnost za svou budoucnost, která musí zahrnovat zavedení demokratických systémů a ekonomických i politických reforem.

Kvůli ekonomické krizi je také nutné posílit vztahy mezi oběma kontinenty, tvrdí Yayi Boni v rozhovoru s Aktuálně.cz, který se uskutečnil v průběhu Evropských dnů rozvoje ve Štrasburku v polovině listopadu.

Thomas Yaya Boni se narodil v beninském departmentu Borgou roku 1952, tehdy byl Benin ještě pod jménem Dahomey součástí francouzské koloniální říše. Studoval na univerzitách v Orleáns a Paříži, kde získal doktorát z ekonomie. Roku 1994 se stal prezidentem Západoafrické rozvojové banky (BOAD).

V březnu 2006 zvítězil v beninských prezidentských volbách, kterých se účastnilo 26 kandidátů a jejichž průběh byl označen za legitimní. O rok později se ho jeho odpůrci pokusili zavraždit.

Jako rovný s rovným

Aktuálně.cz: Afrika se obává, že se v souvislosti s ekonomickou krizí vynoří i krize rozvojové pomoci a její objem půjde dolů. Jakým způsobem má spolupráce Evropy a Afriky v tomto ohledu fungovat?

Thomas Yayi Boni skládá přísahu, duben 2006
Thomas Yayi Boni skládá přísahu, duben 2006 | Foto: Archiv administrativy USA

Yayi Boni: Když jsme se sešli naposledy v Portugalsku (lisabonský summit EU-Afrika v prosinci 2007 - pozn. red.), rozhodli jsme se přijmout prohlášení o prohloubení partnerství, které má být výhodné pro obě strany. Nejde o to, aby dárci udíleli lekce, o to nejde. Jedná se o partnerství, z něhož budou těžit obě strany a kde je zodpovědnost sdílená.

Rádi bychom se podíleli na věcech, které přinesou prosperitu, chtěli bychom jednat jako rovný s rovným.

Myslím, že to bylo jádrem vyjádření Lisabonské deklarace vzešlé od nás a našich přátel z Evropy a o to se dnes jedná. Kvůli finanční krizi, která je krizí ekonomickou, musíme ještě více posílit vazby mezi Afrikou a Evropou, abychom mohli stanovit strategie, které by nám umožnily vést náš lid k prosperitě.

Dědictví minulosti

Jaké jsou chyby, kterých se dnes Evropa při jednáních s Afrikou dopouští?

Znáte historii, ne? Četl jste historické knihy?

Ano, ale rád bych to slyšel od vás. A čtenáři by to také raději slyšeli od vás.

Dědictví historie je těžké, v minulosti tu bylo otroctví. Afrika zažila odliv pravomocí, lidských pravomocí. Nebýt toho, Afrika by dnes nebyla tam, kde je - to ví celý svět. Po otroctví přišla kolonizace a znáte její výsledky. Všechny tyto fenomény s sebou přinesly dramatické dopady. A vy se mě teď ptáte, co je chybou Evropy...

Foto: Aktuálně.cz

Ano.

Chybou Evropy bylo, že se Afrika v určitém momentu ocitla v pozici učitele a žáka a nebylo možné vést rovnoprávný dialog. Lidé raději rozhodovali za nás. A teď už to nechceme dělat.

V současné době je to na nás, na Afričanech, abychom určili naší vizi do budoucna a další strategii. A to je to, co uděláme, díky novému partnerství v Africe.

Ale v dnešní době to nemá podporu z důvodů, které znáte velmi dobře. Je třeba nastolit v našich zemích demokracii, strukturální, ekonomické a politické reformy, ale nic z toho nefungovalo.

 

Právě se děje

Další zprávy