Před 50 lety začala krátká "doba tání"

rst, ČTK
14. 2. 2006 0:00
Moskva - Před 50 lety začal 20. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, kde Nikita Sergejevič Chruščov odsoudil zločiny diktátora Stalina.

Když v únoru 1956 odsoudil Nikita Chruščov na 20. sjezdu KSSS zneužívání moci a popravování nevinných lidí během vlády jeho předchůdce Josifa Stalina, zahájil "dobu tání" a některých pozitivních reforem.

První tajemník ústředního výboru KSSS Chruščov ale v projevu v poslední den sjezdu, jenž začal 14. února, volal také po návratu k "posvátným leninským zásadám". Naděje na konec totality se tak brzy rozplynuly.

Foto: Aktuálně.cz

Tání však nebylo tak horké

Již týž rok na podzim ukázal Chruščov světu, že s oteplováním to nebude tak horké. Do rozbouřeného Maďarska, kde byla vytvořena pluralitní vláda, která vyhlásila i vystoupení z Varšavské smlouvy, poslal tanky.

Krvavé boje si tehdy vyžádaly na 4000 životů. Se Západem sice kontroverzní Chruščov prosazoval "mírové soužití" (například v září 1959 jako první nejvyšší představitel SSSR navštívil USA), ale v roce 1962 pokusem instalovat na Kubě rakety málem proměnil studenou válku v horkou.

Největším přínosem Chruščovových reforem bylo bezpochyby propuštění statisíců politických vězňů, také se mírně zlepšila bytová situace v zemi a zvýšila se životní úroveň zemědělců.

V totalitním způsobu vlády se však Chruščov od Stalina příliš nelišil. Zavedl například trest smrti za "hospodářské zločiny", obnovil proticírkevní kampaň a prosazoval přísný dohled státu i nad kulturou a uměním.

Infobox

Chruščov+Castro

PŘEČTĚTE SI:

 

Výstava v Moskvě

 

 

Unikátní a dosud nevystavované předměty a dokumenty z doby studené války ukazuje výstava Tání v moskevském Historickém muzeu.

Několikahodinový historický referát

V únorovém několikahodinovém historickém referátu, jehož plné znění bylo zveřejněno až v roce 1990, vylíčil Chruščov obludnou řadu represí a čistek, zejména mezi komunisty.

"Stalinova samovláda vedla ke zvlášť těžkým důsledkům v průběhu Velké vlastenecké války," vyčetl Chruščov Stalinovi i údajně chybné kroky v zahraniční politice.

Hovořil také o vysídlení Čečenců, Ingušů či Balkarů. "Ukrajinci se tomuto osudu vyhnuli, protože jich je příliš mnoho," dedukoval Chruščov.

V projevu, který zakončil slovy "Ať žije leninismus, vítězný prapor naší strany!", Chruščov také připomněl, že už Vladimír Iljič Lenin se Stalina v úřadu generálního tajemníka strany obával.

"Soudruhům navrhuji, aby uvážili, jak Stalina z této funkce přemístit, a jmenovali na ni jiného člověka, který by...byl snášenlivější, loajálnější, zdvořilejší a pozornější k soudruhům, méně náladový."

Ze 139 věrných 98 zastřeleno

Ač sehrál v odhalení Stalinových zločinů Chruščov rozhodující roli, nebyla to jeho iniciativa, nýbrž údajně člena politbyra Anastase Mikojana.

Ten varoval, že nebude-li pravda zveřejněna na prvním sjezdu KSSS po Stalinově smrti (zemřel v březnu 1953), přijde s odhalením někdo jiný. Koncem roku 1955 tedy Chruščov navrhl ustavit zvláštní komisi k prošetření represí proti členům ÚV, kteří byli zvoleni v roce 1934.

Ze zprávy komise, kterou Chruščov použil jako základ ke svému projevu, vyplynulo, že ze 139 starých, věrných komunistů jich bylo 98 zastřeleno.

Za Stalina zemřelo 20 milionů lidí

Za 25 let vlády despoty Stalina, který se moci chopil po Leninově smrti v roce 1924, přišlo v SSSR o život přes 20 milionů lidí. Někteří byli zastřeleni, jiní zemřeli při hladomorech a další se nevrátili z obrovské sítě vězeňských táborů.

Kromě toho byly miliony lidí (mimo jiné pro jejich víru či národnost) deportovány na Sibiř nebo do jiných končin Sovětského svazu.

Dvacátý sjezd KSSS ovlivnil také vývoj v sovětských satelitech - někde bezprostředně (kromě Maďarska též v Polsku přerostla v červnu 1956 stávka dělníků v Poznani v povstání proti režimu, jež bylo ale za cenu šesti desítek obětí potlačeno), jinde pozvolna (například v Československu).

Částečná obleva, která v Sovětském svazu umožnila i vydání dříve nevydatelných knih (například Solženicyna), skončila na podzim 1964, kdy byl Chruščov zbaven vedení ve straně i státu a začala tvrdá vláda Leonida Brežněva.

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Armáda USA po incidentu pozastavila letecký výcvik Saúdů na Floridě

Americké velení dnes pozastavilo letecký výcvik saúdskoarabských vojenských studentů na třech floridských základnách. O opatření, které se týká 300 frekventantů, informoval média představitel armády Clay Doss. Důvodem je incident z minulého týdne, kde saúdskoarabský student na základně Pensacola zabil tři lidi.

Pachatelem, který se na základně účastnil výcviku, byl jednadvacetiletý příslušník saúdskoarabského letectva Muhammad Šamrání. Zasahovali proti němu policisté i vojáci a nakonec se jim podařilo ho zlikvidovat. Kromě tří mrtvých si útok vyžádal také osm zraněných. Motivy činu jsou dosud neznámé.

Zdroj: ČTK
před 2 hodinami

USA, Kanada a Mexiko se dohodly na nové podobě obchodní smlouvy

Spojené státy, Kanada a Mexiko se dohodly na upravené podobě nové severoamerické dohody o volném obchodu. Diplomatičtí zástupci dnes dohodu podepsali v Mexiku, smlouvu však ještě musejí ratifikovat zákonodárci všech tří zúčastněných zemí. Upravená dohoda má podporu Bílého domu i amerických demokratů, kteří mají většinu ve Sněmovně reprezentantů USA a kteří požadovali změny oproti původní podobě smlouvy sjednané administrativou amerického prezidenta Donalda Trumpa už v loňském roce.

Demokratická šéfka Sněmovny reprezentantů USA Nancy Pelosiová dnes uvedla, že upravená dohoda je nesrovnatelně lepší než původní plán Trumpovy administrativy z loňského roku. Dodala, že úpravy zahrnují například přísnější pravidla pro trh práce a ochranu životního prostředí.

Trump sám dnes zdůraznil, že nová obchodní dohoda bude pro Spojené státy "skvělá". "Bude to nejlepší a nejdůležitější obchodní dohoda, jakou kdy USA uzavřely," prohlásil. "Konečně skončí naše nejhorší obchodní dohoda, NAFTA," dodal prezident.

Zdroj: ČTK
Další zprávy