Před 50 lety začala krátká "doba tání"

rst, ČTK
14. 2. 2006 0:00
Moskva - Před 50 lety začal 20. sjezd Komunistické strany Sovětského svazu, kde Nikita Sergejevič Chruščov odsoudil zločiny diktátora Stalina.

Když v únoru 1956 odsoudil Nikita Chruščov na 20. sjezdu KSSS zneužívání moci a popravování nevinných lidí během vlády jeho předchůdce Josifa Stalina, zahájil "dobu tání" a některých pozitivních reforem.

První tajemník ústředního výboru KSSS Chruščov ale v projevu v poslední den sjezdu, jenž začal 14. února, volal také po návratu k "posvátným leninským zásadám". Naděje na konec totality se tak brzy rozplynuly.

Foto: Aktuálně.cz

Tání však nebylo tak horké

Již týž rok na podzim ukázal Chruščov světu, že s oteplováním to nebude tak horké. Do rozbouřeného Maďarska, kde byla vytvořena pluralitní vláda, která vyhlásila i vystoupení z Varšavské smlouvy, poslal tanky.

Krvavé boje si tehdy vyžádaly na 4000 životů. Se Západem sice kontroverzní Chruščov prosazoval "mírové soužití" (například v září 1959 jako první nejvyšší představitel SSSR navštívil USA), ale v roce 1962 pokusem instalovat na Kubě rakety málem proměnil studenou válku v horkou.

Největším přínosem Chruščovových reforem bylo bezpochyby propuštění statisíců politických vězňů, také se mírně zlepšila bytová situace v zemi a zvýšila se životní úroveň zemědělců.

V totalitním způsobu vlády se však Chruščov od Stalina příliš nelišil. Zavedl například trest smrti za "hospodářské zločiny", obnovil proticírkevní kampaň a prosazoval přísný dohled státu i nad kulturou a uměním.

Infobox

Chruščov+Castro

PŘEČTĚTE SI:

 

Výstava v Moskvě

 

 

Unikátní a dosud nevystavované předměty a dokumenty z doby studené války ukazuje výstava Tání v moskevském Historickém muzeu.

Několikahodinový historický referát

V únorovém několikahodinovém historickém referátu, jehož plné znění bylo zveřejněno až v roce 1990, vylíčil Chruščov obludnou řadu represí a čistek, zejména mezi komunisty.

"Stalinova samovláda vedla ke zvlášť těžkým důsledkům v průběhu Velké vlastenecké války," vyčetl Chruščov Stalinovi i údajně chybné kroky v zahraniční politice.

Hovořil také o vysídlení Čečenců, Ingušů či Balkarů. "Ukrajinci se tomuto osudu vyhnuli, protože jich je příliš mnoho," dedukoval Chruščov.

V projevu, který zakončil slovy "Ať žije leninismus, vítězný prapor naší strany!", Chruščov také připomněl, že už Vladimír Iljič Lenin se Stalina v úřadu generálního tajemníka strany obával.

"Soudruhům navrhuji, aby uvážili, jak Stalina z této funkce přemístit, a jmenovali na ni jiného člověka, který by...byl snášenlivější, loajálnější, zdvořilejší a pozornější k soudruhům, méně náladový."

Ze 139 věrných 98 zastřeleno

Ač sehrál v odhalení Stalinových zločinů Chruščov rozhodující roli, nebyla to jeho iniciativa, nýbrž údajně člena politbyra Anastase Mikojana.

Ten varoval, že nebude-li pravda zveřejněna na prvním sjezdu KSSS po Stalinově smrti (zemřel v březnu 1953), přijde s odhalením někdo jiný. Koncem roku 1955 tedy Chruščov navrhl ustavit zvláštní komisi k prošetření represí proti členům ÚV, kteří byli zvoleni v roce 1934.

Ze zprávy komise, kterou Chruščov použil jako základ ke svému projevu, vyplynulo, že ze 139 starých, věrných komunistů jich bylo 98 zastřeleno.

Za Stalina zemřelo 20 milionů lidí

Za 25 let vlády despoty Stalina, který se moci chopil po Leninově smrti v roce 1924, přišlo v SSSR o život přes 20 milionů lidí. Někteří byli zastřeleni, jiní zemřeli při hladomorech a další se nevrátili z obrovské sítě vězeňských táborů.

Kromě toho byly miliony lidí (mimo jiné pro jejich víru či národnost) deportovány na Sibiř nebo do jiných končin Sovětského svazu.

Dvacátý sjezd KSSS ovlivnil také vývoj v sovětských satelitech - někde bezprostředně (kromě Maďarska též v Polsku přerostla v červnu 1956 stávka dělníků v Poznani v povstání proti režimu, jež bylo ale za cenu šesti desítek obětí potlačeno), jinde pozvolna (například v Československu).

Částečná obleva, která v Sovětském svazu umožnila i vydání dříve nevydatelných knih (například Solženicyna), skončila na podzim 1964, kdy byl Chruščov zbaven vedení ve straně i státu a začala tvrdá vláda Leonida Brežněva.

 

Právě se děje

před 6 minutami

Řidiči za první tři dny koupili přes 9000 elektronických známek

Řidiči za první tři dny od spuštění prodeje koupili přes 9000 elektronických dálničních známek. Na twitteru to dnes uvedl ministr dopravy Karel Havlíček (za ANO). Systém po prvním dnu, kdy měl výpadek až do odpoledních hodin, v současnosti funguje bez problémů. Elektronické viněty od příštího roku nahradí dosavadní papírové kupony.

Stát spustil systém pro prodej nových dálničních známek v úterý ráno. Krátce na to však systém přestal fungovat, znovu zprovozněn byl po 16:00. Důvodem byla technická chyba, kterou vývojáři podle Cendisu, jenž má systém na starosti, opravili. Společnost však varovala před možnými útoky zvenčí. Výpadek systému vyvolal vlnu kritiky politiků i odborníků.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 11 minutami

U obce Puklice na Jihlavsku havaroval autobus, na místě je zřejmě deset zraněných dětí

Na silnici mezi obcemi Puklice a Příseka na Jihlavsku havaroval v pátek odpoledne autobus. Zřejmě se vyhýbal protijedoucímu autu a převrátil se na bok. V autobuse se zranilo několik dětí, podle odhadů hasičů asi deset. Mluvčí policie Dana Čírtková řekla, že zranění snad nebudou vážná.

Dopravce přistavil k nehodě náhradní autobus. "Zatím byly tři děti s lehkým zraněním z místa převezeny, ale ještě probíhá ošetřování dětí na místě ve druhém autobuse," řekla Čírtková.

Nehoda byla ohlášena po 14:00. "Řidič autobusu z dosud nezjištěných příčin, ale zřejmě z důvodu vyhýbání se protijedoucímu vozidlu, najel na krajnici. Ta krajnice se utrhla, autobus se převrátil na bok a narazil částečně do stromu," řekla Čírtková.

Zdroj: ČTK
Další zprávy