Berlín - Letošní hospodářské vyhlídky Německa jsou více než slibné. Podnikatelské svazy dávají ale před tarifními jednáními jasně najevo, že odbory nemají počítat s žádným výrazným zvyšováním platů.
Spolková republika se tak jako zbytek Evropy teprve postupně vzpamatovává z finanční krize z let 2008-2009 a ekonomové mají obavy, aby se hospodářský růst odhadovaný podle nejnovějších prognóz na 3,5 procenta HDP nepřibrzdil.
Pro ČR je vývoj v Německu rozhodující. Už téměř dvě desetiletí zásadním způsobem ovlivňuje českou ekonomiku.
Spolková republika by dokonce mohla zase brzy začít plnit maastrichtská kritéria EU. Podle listu Handelsblatt má rozpočtový deficit příštím rokem klesnout z letošních 3,8 na 2,7 procenta.
Díky prudké konjunktuře v Německu rychle klesá v posledních měsících nezaměstnanost. A to takovým tempem, že se v řadě odvětví začíná projevovat nedostatek pracovních sil.
Prodloužit pracovní dobu?
Ekonomičtí experti zareagovali na vývoj posledních měsíců způsobem, který se rozhodně nebude líbit zaměstnancům státních stejně jako soukromých firem.
Navrhují prodloužení pracovní doby. Ovšem bez náležité kompenzace platů.
"Ve střednědobém horizontu to nepůjde bez prodloužení pracovní doby," řekl deníku Spiegel online předseda Německého institutu pro hospodářský výzkum (DIW) Klaus Zimmerman. "Časy osmatřicetihodinového pracovního týdne jsou nenávratně pryč."
Stejného názoru je šéf Institutu pro výzkum hospodářství v Halle (IWH) Ulrich Blum. "Bez delší pracovní doby se neobejdeme. Mohla by obnášet 42, ale možná i 45 hodin týdně."
Ředitel Institutu pro německou ekonomiku (IW) Michael Hüther v této souvislosti upozorňuje, že německé zákony umožňují osmačtyřicetihodinovou pracovní dobu.
Německé odbory podobnou možnost striktně odmítají již řadu let, protože se obávají, že by to postupem času naopak vedlo k propouštění.
Nezaměstnanost pod hranicí tří milionů
Vývoj na německém trhu práce je letos více než příznivý a ekonomové očekávají další pokles počtu lidí bez práce.
Ministryně práce Ursula von der Leyenová je přesvědčena, že počet nezaměstnaných zůstane v zemi dlouhodobě pod hranici tří milionů.
"Jedná se o nejnižší číslo za posledních dvacet let," zdůrazňuje. Podle středečního vyjádření Spolkového úřadu práce činí toto číslo nyní 2,94 milionu osob. Za poslední měsíc tak našlo nové zaměstnání 86 tisíc lidí.
V Německu je tak na podpoře 7,2 procenta obyvatelstva v produktivním věku. Evropský průměr přitom činí 9,6 procenta.
Konjunktura a klesající nezaměstnanost nahrávají do rukou odborům, které teď zřejmě vystupňují své mzdové požadavky.
Během příštího kola tarifních jednání se proto očekávají tvrdé střety. Krize vyprášila peněženky zaměstnanců podstatně více, než tomu bylo v případě managementu. Aby udržely zisky na stávající úrovni, musely firmy propouštět, nebo přistoupit ke krácení pracovních úvazků a tím i mezd.
"Pro zvýšení platů neexistuje žádný prostor," tvrdí šéf Ústředního svazu německého stavebnictví (ZDB) Karl Robl. "Podniky si musí vyšší mzdy teprve zasloužit."
"Je zapotřebí, aby se firmy vzpamatovaly z nejhorší recese poválečné doby," přizvukuje mu předseda Podnikatelského svazu kovozpracujícího průmyslu Martin Kannegiesser.
Podnikatelům kupodivu odporuje ministr hospodářství za Svobodnou demokratickou stranu (FDP) Rainer Brüderle. Liberálové přitom po vstupu do vlády tlačili na další tržní reformy a snižování daní.
Brüderleho obrat je pochopitelný: FDP se dnes v průzkumech pohybuje na hranici volitelnosti.
Je třeba importovat kvalifikovanou pracovní sílu
Hospodářským expertům je jasné, že nedostatek pracovních sil bude možné v příštích letech řešit jen importem náležitě kvalifikovaných pracovníků ze zahraničí.
Do roku 2050 by se měl v Německu v důsledku nízké porodnosti snížit počet práceschopných osob o téměř čtyřicet procent.
"Nedostatečnou nabídku na pracovním trhu není možné řešit pomocí nezaměstnaných nebo zaměstnanců v důchodovém věku," tvrdí předseda Svazu středních podnikatelů stran unie CDU/CSU Josef Schlarmann.
V Německu by se tak nabízela práce i pro Čechy. Některá odvětví, jako je hoteliérství, naznačují, že se nebudou držet přechodných období, která pro občany nových členských zemí EU skončí až v květnu příštího roku.
Zaměstnávat je hodlají již letos. Předpokládá to ale velmi dobrou znalost němčiny. A v tomto ohledu Češi nároky německých zaměstnavatelů rozhodně nesplňují.
