Za projektem čtyřdenního pracovního týdne stojí společnost Intraprenör se sídlem v Berlíně a nezisková organizace 4 Day Week Global. Ta už takové studie iniciovala v jiných zemích, včetně uznávaného projektu v Británii.
"Vadí nám, že se celá diskuse odehrává ve vzduchoprázdnu. Protože se vše probírá pouze teoreticky, ale nevyzkouší se," citovala agentura DPA analytika Intraprenöru Jana Bührena.
O zavedení čtyřdenního pracovního týdne usiluje i německá odborová organizace zaměstnanců kovodělného a elektrárenského průmyslu IG Metall. Myšlenka za tím je, že pokud člověk musí pracovat pouze čtyři dny v týdnu, bude koncentrovanější a motivovanější a přitom stále bude schopný úspěšně plnit požadavky zaměstnavatele.
Studie nadace Hanse Böcklera, která je blízká odborům, nedávno dospěla k závěru, že čtyřdenní týden je mezi zaměstnanci oblíbená myšlenka. Zdůvodňovali to přáním mít více času pro sebe (96,5 procenta) a pro rodinu (89 procent). Ti, kteří čtyřdenní pracovní týden odmítali, většinou uváděli, že je práce baví (86 procent). Na 82 procent bylo skeptických, že by zkrácení pracovní doby něco změnilo v pracovních procesech. Přibližně 77 procent předpokládá, že by pak už práci nezvládali.
Podniky jsou k nápadu skeptičtější. Ředitel Federální asociace středních podniků Christoph Ahlhaus se přiklání spíše k individuálnímu řešení mezi zaměstnanci a zaměstnavateli. Firmy jsou proti vládním zásahům, které by kratší pracovní dobu s plnou náhradou mzdy nařídily. "Zkrácená pracovní doba hrozí ztrátou produktivity, kterou budou muset snášet nejprve podniky a pak my všichni," řekl Ahlhaus.
Jako první v Evropské unii zavedla čtyřdenní pracovní týden Belgie. Jde tam o plošně platnou novinku. Podle belgické vlády jde o možnost, na níž se musí shodnout zaměstnanec se zaměstnavatelem. Zatím ale nepřesvědčila. Ačkoli den volna navíc za stejný plat zní lákavě, této možnosti využívá zatím jen zlomek Belgičanů. Nezájem o kratší týden leží hlavně na straně zaměstnavatelů, kteří zdůrazňují významnou zátěž pro organizaci práce.
Dobrý ohlas měl zkušební projekt čtyřdenního pracovního týdne v Británii. Padesát šest z 61 zúčastněných firem se rozhodlo si tento model fungování ponechat i po jeho skončení. Firmy to zdůvodnily snížením nemocnosti zhruba o dvě třetiny (65 procent) a faktem, že je v tomto čase opustilo o 57 procent zaměstnanců méně. Podle analýzy vzrostly tržby zapojených společností v testovací fázi v průměru o 1,4 procenta.
Výsledky však vycházejí z hodnocení firem, které se k účasti na projektu dobrovolně přihlásily. Nešlo o náhodný výběr.
Intraprenör chce v Německu přesvědčit k účasti více než 50 firem. Projekt má odstartovat ještě letos. Zúčastněným společnostem by po dobu nejméně šesti měsíců měli být k dispozici odborníci, měly by se naučit nové metody a vyměňovat si nápady s ostatními zaměstnavateli. Budou i v kontaktu s firmami, které už na čtyřdenní týden přešly natrvalo. Za vědecké vyhodnocení odpovídá univerzita v Münsteru.
Video: I práci na směny lze dělat pružně. Čtyřdenní pracovní týden snižuje fluktuaci (12.9.2023)
