Buenos Aires - K dvaceti pěti letům vězení byl odsouzen poslední argentinský diktátor Reynaldo Bignone za zločiny proti lidskosti. Bignone byl spolu s dalšími pěti bývalými generály obžalován z únosů, mučení a zmizení 56 oponentů režimu v jednom z největších zadržovacích center v zemi.

Dnes třiaosmdesátiletý Bignone nesl podle obžaloby konečnou zodpovědnost za případy mučení, nezákonná násilná vniknutí a zbavování svobody v letech 1976-78 ještě před tím, než se stal prezidentem vojenské junty v posledních letech její vlády.

Internoval opozici

Bignone je považován za jednoho z šéfů tajného internačního střediska kasáren v Campo de Mayo na okraji Buenos Aires, kudy prošlo na 5000 členů opozice, z nichž většina je dosud pohřešována. Byla tam také zřízena tajná porodnice, kde byly internovaným matkám odebírány děti a předávány pod jinou identitou členům vojenského režimu. O matkách se tvrdilo, že zemřely.

Jako prezident v letech 1982-83 udělil Bignone amnestii osobám, které porušovaly lidská práva. Zároveň nařídil zničení veškeré dokumentace o mučení oponentů režimu či jejich mizení. Teprve poté souhlasil s předáním moci demokraticky zvolenému prezidentovi Raúlu Alfonsínovi.

Argentinské soudy i Kongres nakonec amnestii zrušily a současná prezidentka Cristina Fernándezová do programu své vlády zahrnula i stíhání vůdců diktatury.

Tisíce pohřešovaných

Bignone je ze čtyř prezidentů diktatury poslední žijící spolu s bývalým generálem Jorgem Rafaelem Videlou, který řídil státní převrat v roce 1976. Třiaosmdesátiletý Videla byl odsouzen k doživotí při historickém procesu vojenské junty v roce 1985. Ale o pět let mu bývalý prezident Carlos Menem udělil amnestii.

Podle oficiálních údajů bylo během vojenské diktatury v Argentině zabito nebo je pohřešováno 13 tisíc lidí. Skupiny pro lidská práva jejich počet odhadují na 30 tisíc.