Madrid - Španělským vědcům se poprvé v historii podařilo přeměnit dospělé buňky v těle živých myší na kmenové (ještě nediferenciované živočišné buňky), schopné tvořit jakoukoliv tkáň těla.

Badatelé do nich vkládají velké naděje, protože doufají, že by se s jejich pomocí daly "pěstovat" náhradní orgány nebo uzdravovat ty poškozené.

Bylo by tak možné vyléčit lidi se slabostí srdce, degenerativním onemocněním očí či pacienty po mrtvici.

Až doposud se tyto univerzální stavební jednotky dařilo množit pouze v laboratorních podmínkách. Úspěch týmu ze Španělského národního centra pro výzkum rakoviny, prezentovaný v odborném magazínu Nature, proto značí významný posun.

Kmenové buňky, vypěstované přímo v těle, mají (oproti těm laboratorním) jednu klíčovou výhodu - jsou schopny přeměnit se v buňku placenty, tedy tkáň, kterou je v lékařství možné hojně využít, upozorňuje server Sciencemag.com. 

Má to háček

Než se ale metoda posune dál, bude potřeba vyřešit jeden fatální vedlejší účinek. U myší, na nichž byla nová metoda testována, se bezprizorní kmenové buňky rychle měnily v teratomy, což jsou nádory tvořené tkání, která se na daném místě za normálních okolností nevyskytuje.

Kmenové buňky se běžně tvoří v oplodněném vajíčku, v pozdějších fázích ale zárodek tuto schopnost ztrácí.

10 milníků medicíny:

"Je to překvapivý výsledek, tohle jsme nečekali. Nikdo z nás si nemyslel, že by to mohlo být možné," řekl BBC vedoucí výzkumného týmu.

Princip spočívá, zjednodušeně řečeno, v tom, že se geneticky modifikovaným myším podá látka, která v jejich tělech vyvolá stejný proces, k jakému dochází při kultivaci kmenových buněk v Petriho miskách. Vědci se o to pokoušeli už dříve, myši ale vždy krátce po aplikaci umíraly.

"Bude to neuvěřitelně náročné dokázat, že je taková metoda bezpečná, jedná se ale o potenciálně novou strategii pro vývoj regenerativní medicíny," uznává britský expert z britského Národního institutu lékařského výzkumu Robin Lovell-Badge.