Varšava - Proti rušení gymnázií a dalším změnám, které prosadila konzervativní vláda v Polsku, stávkují v pátek polští učitelé.
Podle odhadů jejich největšího odborového svazu ZNP by se měli protestu zúčastnit učitelé ze 40 až 50 procent škol všech možných druhů.
Premiérka Beata Szydlová ráno varovala, aby byla všude zajištěna péče o děti, které kvůli stávce nebudou mít vyučování. A slíbila, že ministryně školství Anna Zalewska v dubnu představí návrh, jak by se učitelům mohly zvednout platy.
Učitelům ale nejde jen o platy, ale o samotná pracovní místa. Reforma, která zavádí osmileté základní školy, čtyřletá obecná licea (obdobu českých gymnázií), pětileté technické školy a odborné dvou- a tříleté školy, znamená podle odborů, že o práci přijde až 37 tisíc učitelů ze zhruba půl milionu.
A ti, co ve školství zůstanou, budou mít podle odborářů nižší platy. Odbory už zorganizovaly petici za referendum o nové školské reformě a za dva měsíce ji podepsalo 600 tisíc lidí.
Podle šéfa odborů ZNP Slawomira Broniarze je ještě možnost reformu zrušit do začátku nového školního roku 1. září letošního roku. Víceletá gymnázia ale konzervativci považují za v Polsku cizorodý prvek.
Celkově má reforma, v níž se mění i pracovněprávní postavení učitele, více podřídit školství centrálnímu dohledu vlády. Školy také čeká příliv nových povinných učebnic, na které stát slibuje dotace.
Učitelé krom jiného ministerstvu Zalewské vyčítají, že pro tři ročníky gymnazistů, kteří budou muset odejít ze zrušených škol, není připraven program, který by jim umožnil přejít do základní školy.
Narychlo připravené programy jsou podle kritiků, které cituje například deník Gazeta Wyborcza, plné chyb. A chybějí úplně programy pro nové typy středních škol, které reforma zavádí.
Učitele podporuje i řada organizací sdružujících rodiče, kteří sami plánují protest před sídlem ministerstva školství ve Varšavě na 10. dubna.
Polská média nedávno také informovala o tom, že v příhraničních oblastech vzrostl zájem polských rodičů posílat děti do škol v Česku, které jsou považované za kvalitnější, liberálnější a lépe zorganizované.
Podle mezinárodních zkoušek to byla právě víceletá gymnázia, která stála za růstem schopností a znalostí polských studentů. Zvýšila se například funkční gramotnost, tedy schopnost dětí porozumět čtenému textu. Zlepšila se pozice polských žáků v mezinárodních žebříčcích PISA.
Vládní strana Právo a spravedlnost už loni zrušila předchozí vládou složitě prosazené snížení věku nástupu do základní školy. Polští školáci tradičně chodí až od sedmi let a snížení na šest let bylo jedním z hlasitých témat předvolební kampaně v roce 2015.
Polští učitelé naposledy masově protestovali před deseti lety, kdy byl ministrem školství šéf nacionalistické Ligy polských rodin Roman Giertych. Ten nechával například vyškrtávat některé knihy ze seznamu doporučené četby, protože jejich autoři byli gayové.
