Přestože Sociálně konzervativní strana Právo a spravedlnost (PiS) chtěla po vyhraných parlamentních i prezidentských volbách spolupracovat s favorizovanou liberální Občanskou platformu (PO), koaliční rozhovory o společné vládě zatím zkrachovaly.

V menšinové vládě tak místa rezervovaná pro PO obsadili nezávislí odborníci. V čele osmnáctičlenného menšinového kabinetu pak stanul ministerský předseda Kazimierz Marcinkiewicz. "Budeme realizovat program, který povede k nápravě státu," slíbil nový premiér.

Expertní pojistka

Ten bude žádat o důvěru pro svůj tým parlament zřejmě 10. listopadu.

Marcinkiewicz věří, že právě nominace nezávislých expertů by kabinetu mohla zajistit podporu Sejmu.

Analytik a ekonom banky BPH Ryszard Petru tomu příliš nevěří: "Vláda se snaží být expertním týmem, ale to ještě neznamená, že jí to zajistí podporu," komentoval Petru.

Problémem zůstává zejména obsazení takzvaných silových resortů, tedy ministerstva vnitra, spravedlnosti a oblasti koordinace tajných služeb. Ty totiž podle očekávání získali politici PiS - úřady povedou Ludwik Dorn, Zbigniew Ziobro a Zbigniew Wassermann.

To se však nelíbí liberálům z Občanské platformy. Argumentují, že PiS nemá mít ve svém vlivu zároveň tajné služby i vnitro a spravedlnost. "Mým úkolem není někoho strašit, ale mám dojem, že o to politikům PiS právě šlo," poznamenal předseda PO Donald Tusk.

Varianty hlasování

S ohledem na rozdělení 460 křesel v Sejmu přicházejí v úvahu dvě základní varianty hlasování o důvěře vládě. Ke 155 poslancům PiS by se mohlo přidat 133 zákonodárců Občanské platformy.

Druhou možností je, že PiS bude vládnout s podporou radikální Sebeobrany, nacionalistické Ligy polských rodin a Polské lidové strany.

Vyloučeno není ani to, že PiS pro podporu vlády získá jednotlivé zástupce z různých politických uskupení.
 
Pokud by Marcinkiewiczův tým příští týden důvěru Sejmu nezískal, budou mít 14 dní na hledání nového premiéra a vlády poslanci. Podle kuloárových informací by pak mohli politici opět vzkřísit myšlenku většinové koaliční vlády PiS-PO.

V případě parlamentního neúspěchu se může o nalezení vhodného premiéra a vlády pokusit prezident. Kdyby ani třetí návrh neprošel, prezident by musel podle ústavy rozpustit parlament a vyhlásit předčasné volby.

Přestože k tomu je ještě daleko, Kwaśniewski už našel vhodný termín. V případě trojího neúspěchu by se podle něj mohly volby konat 15. ledna příštího roku.