Brusel - Polská obhajoba kroků nové konzervativní vlády pokračovala na zasedání Evropského parlamentu ve Štrasburku den poté, co prezident Andrzej Duda navštívil bruselské sídlo Evropské komise a Severoatlantické aliance.
Premiérka Beata Szydlová v projevu k poslancům Evropského parlamentu zdůraznila, že Poláci dlouho a krvavě bojovali za svoji svobodu a nezávislost a nyní chtějí být součástí sjednocené Evropy.
"Jen sjednocená Evropa je schopna čelit výzvám, které nyní zažíváme," řekla Szydlová. Evropská komise minulý týden zahájila s Polskem proceduru, která má zkoumat dodržování právního státu v Polsku v otázce ústavního soudu a veřejnoprávních médií. Pro Evropskou komisi je poprvé, co takový mechanismus použila, stejně jako právě o něm diskutoval Evropský parlament.
Szydlová po ujištění, že Polsko je a chce být členem EU, vysvětlovala historii vývoje otázky kolem ústavního soudu s tím, že jmenování nových soudců jen napravovalo chyby předchozí vlády a parlamentu, který se pokusil zajistit si většinu 14 z patnácti členů soudů.
"I po pěti nových soudcích jmenovaných novým parlamentem má předchozí parlament u soudu většinu. A chceme i do budoucna, aby osm soudců bylo navrženo opozicí" řekla Szydlová. Často opakovala, že je připravena vše vysvětlit a vést dialog.
Ve svých vysvětleních se odvolávala na příklady z jiných evropských zemích. Podobně obhajovala i změny ve veřejnoprávních médiích. "Jediný cíl je nestrannost a apolitičnost veřejnoprávních médií," řekla Szydlová s tím, že změny struktury vedení a regulátora má za cíl oddělit - podle evropských pravidel - regulátora od finančního managementu a má zajistit dlouhodobé financování veřejnoprávních médií.
Demontáž systému brzd a protiváh
Na její obhajobu se při debatě, v níž měli slovo pouze šéfové jednotlvých stranických frakcí, postavil plně pouze Syed Kamal, předseda Evropských konzervativců a reformistů, jejímž členem je vládní polská strana Právo a spravedlnost.
Všichni ovšem ocenili pokorný a trpělivý vysvětlující tón, kterým Szydlová obhajovala vítězství své strany ve volbách a následující kroky.
Nejkritičtější byl Guy Verhofstadt, šéf liberální frakce, který tvrdil, že ani tón ani podstata projevu premiérky se nedotkla hlavního problému - demontáže systému brzd a protiváh, který je základem demokracie. "To nejde obhájit volebním vítězstvím," řekl Verhofstadt. Kritizoval polskou vládu, že paralyzuje ústavní soud a že takové změny ve svém volebním programu vláda neslibovala.
Obvinil také šéfa konzervativců Jaroslawa Kaczyńského, že tím, co dělá v Polsku, narušuje evropskou jednotu a tím jen pomáhá ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi, který se snaží narušit evropskou jednotu.
Zajímavý krok udělal největší frakce v europarlamentu, lidovci. Jejich stanovisko nepřednesl předseda, Němec Manfred Weber, ale Španěl Esteba González Pons.
