Varšava - Většina Poláků si přeje, aby v jejich městech a vesnicích zůstaly pomníky sovětským vojákům. Vyplývá to z průzkumu, který dnes zveřejnil polský list Rzeczpospolita.
Tři pětiny dotázaných odpověděly záporně na otázku, zda by pomníky sovětským vojákům měly zmizet. Opačný názor v anketě agentury GfK Polonia měla jen třetina oslovených.
"Sociologové a politici jsou zaskočeni. Operace odstranění komunistických symbolů může skončit fiaskem," napsala Rzeczpospolita v narážce na připravovaný zákon, kterým se vládní tábor chce vypořádat s minulostí.
Projevy vděčnosti, či symboly okupace?
V rámci "dekomunizace" plánuje vláda odstranit z veřejných prostor veškeré symboly "cizí nadvlády".
Pozorovatelé se obávají, že by kvůli tomu mohl mezi Moskvou a Varšavou vypuknout podobný spor, jaký se rozhořel kolem nedávného odstranění sochy rudoarmějce z centra estonského Tallinnu.
Infobox
Rudá armáda v Polsku
- Při osvobozování Polska od nacistických vojsk padlo na 600 000 rudoarmějců
- V Polsku se dnes nachází 561 pomníků a 638 hrobů padlých sovětských vojáků
Zdroj: RIA-Novosti
"Výsledek svědčí o zralosti polské společnosti. Většina se staví proti účelovému zacházení s dějinami, které nelze změnit novou interpretací," uvítal vyznění ankety poslanec postkomunistické levice Tadeusz Iwiński.
"Nevěřím, že Poláci zbožňují sovětské symboly. Ale chápu, že obyvatelé obce, kterou osvobodila Rudá armáda, chtějí zachovat památku sovětských vojáků," míní Karol Karski z vládní strany Právo a spravedlnost.
Zachování pomníků žádala hlavně starší generace, avšak s výjimkou části příslušníků odboje. "Podporujeme snahu vlády a parlamentu odstranit z polských měst památníky symbolizující sovětskou okupaci Polska," napsali členové veteránského spolku z Krakova.
Polsko v letech 1944 až 1945 osvobodily sovětské jednotky. Mnoho Poláků má ale východnímu sousedovi dodnes za zlé to, že se v září 1939 přidal k Hitlerovu Německu a zabral východní část země, dále popravy polských důstojníků v Katyni, odmítnutí pomoci povstalcům ve Varšavě a nastolení komunistického režimu po válce.
Součást krajiny
"Mnoho lidí si plete pomníky postavené jako výraz vděčnosti Rudé armádě s hroby sovětských vojáků. Obávají se, že s likvidací památníků se přestaneme starat i o hroby," uvedl sociolog Andrzej Rychard.
Mnohé pomníky se staly součástí místopisu a lidé si za půlstoletí zvykli, že bydlí v ulici či na náměstí Rudoarmějců. "Pomník je tu déle než já. Nijak mi nepřekáží," tvrdí Stefan Maćkowiak z obce Szamotuly.
"Pamatuji si rudoarmějce. Byli to prostí lidé, žádní komisaři. Dejme jim pokoj," vyzývá Mieczyslaw Wojdyga ze sdružení přátel Pragy, který se snaží v této varšavské čtvrti zachovat pomník sovětským osvoboditelům.
Náměstek ministra kultury Jaroslaw Sellin tvrdí, že ho neudivuje odpor proti odstraňování pomníků padlých vojáků. Nadále se však domnívá, že proti falšování dějin za minulých dob je třeba bojovat. Ostatně, nový zákon předložil vládě právě jeho resortní šéf Kazimierz Ujazdowski.
