Osvětim - Vedení muzea v bývalých koncentračních táborech Osvětim a Březinka nařídilo uzavřít ruskou expozici. Na protest proti způsobu, jakým Moskva podává obraz druhé světové války.
V Osvětimi má mnoho evropských zemí vlastní expozice, které vlády připravují samy (svoji výstavu a památník tady má i Česká republika - v jedné budově společně se Slovenskem).
Dosud do toho muzeum nikdy nezasahovalo, až nyní.
Rusko protestuje a považuje postoj Poláků za zpolitizovaný. Těm se nelíbí kromě jiného to, že expozice hovoří o obětech holokaustu a druhé světové války ze západního Běloruska a Ukrajiny jako o občanech Sovětského svazu.
Podle polského názoru se ale jednalo ve skutečnosti o občany Polska, protože SSSR "ukradl" v roce 1939 západní Ukrajinu a Bělorusko Polsku na základě známého paktu Molotov-Ribbentrop, nazvaného podle ministrů zahraničních věcí SSSR a Německa.
Tím si hitlerovské Německo a Stalinův Sovětský svaz rozdělily sféry vlivu ve východní Evropě, což Sovětům umožnilo okupaci Pobaltí a části Polska.
Problémy mezi Varšavou a Moskvou se tak prohlubují, ani jedna strana už se nepřátelství ani nesnaží příliš skrývat. Sporů přibývá.
Maso, plyn, rakety
Polská vláda se vloni rozhodla zablokovat jednání o nové smlouvě mezi EU a Ruskem poté, co Moskva odmítla zrušit zákaz dovozu polského masa do Ruska.
Poláky dopálilo, že se ruský plynárenský kolos Gazprom povede plynovod z Ruska do Německa na dně Baltského moře a ne přes polské území.
A nyní se Rusku vůbec nelíbí, že americká protiraketová základna bude možná stát právě v Polsku.
Od volebního vítězství konzervativní strany Právo a Spravedlnost a od nástupu Lecha Kaczyńského do funkce prezidenta Polsko přitvrdilo rétoriku vůči Rusku.
Na oplátku prezident Vladimír Putin vloni při návštěvě střední Evropy navštívil Prahu a Budapešť, ale Varšavu ostentativně vynechal.
Vztahy obou zemí stále do značné míry ovlivňují neuzavřené účty z druhé světové války, zejména na polské straně. Nový spor o expozici v Osvětimi je toho dokladem.
"Vedení muzea ruskou expozici uzavřelo, protože se neslučovala s fakty, které prezentují v Osvětimi jiné státy," uvedla pro deník Kommersant Malgorzata Szniaková, kulturní atašé na polském velvyslanectví v Moskvě.
Opravte chyby, říkají Poláci
Vedoucí představitelé muzea tvrdí, že odeslali na ruské ministerstvo kultury dopis se žádostí o přepracování expozice. Podle nich ruský pavilon obsahuje i věcné chyby, například v počtech obětí. Rusové ale tvrdí, že žádný dopis nedostali.
Původně sovětská výstava byla v jednom z bloků, v nichž kdysi bydleli vězni, už v roce 1961. Její nová podoba narazila v Polsku na odpor.
"Rádi ruskou expozici znovu otevřeme, ale tolik chyb a nepřesností nemůžeme tolerovat," sdělil ředitel osvětimského archivu Piotr Setkiewicz.
Začněte u sebe, vzkazují Rusové
Podle Moskvy jsou to ale Poláci, kdo přepisuje historii.
"Polské výhrady jsou jednoznačně vedeny současnými politickými potřebami. Oběti z Ukrajiny a Běloruska byly samozřejmě občany SSSR. Ale nechceme, aby se spory dotkly památky mrtvých. V nebi nejsou žádné národnosti nebo občanství, tam jsou všichni jen lidé," tvrdí Michail Švidkov z ruského ministerstva kultury, zodpovědný za expozici.
Ještě tvrdší je Andrej Krivcov z ministerstva zahraničí.
"Překreslování historie je pro současné polské představitele typické. Polský Institut národní paměti interpretuje dějiny tak, jak to vyhovuje tamní současné vládní garnituře," uvedl pro Kommersant.
Osvoboditelé nebo vrazi ? Či obojí ?
Polsko obviňuje SSSR z toho, že se společně s hitlerovským Německem podílelo na zničení Polska a po válce na jeho ovládnutí komunisty, podporovanými Moskvou.
Navíc podle Poláků dnešní Rusko coby nástupnická země SSSR dostatečně nepřiznává odpovědnost bývalého komunistického režimu v Moskvě, například za masakr polských důstojníků v Katyni.
Nebo za to, že sovětská armáda nezabránila na konci potlačení varšavského povstání a devastaci polské metropole, přestože stála před Varšavou a bylo v jejích silách zasáhnout.
Podle verze Moskvy ale sovětská armáda Polsko osvobodila a ukončila utrpení přeživších vězňů v Osvětimi.
- První vězni do tábora v Osvětimi (bývalých kasáren polské armády) přišli 14.června 1940. Rudá armáda vstoupila do táborů Osvětim I a Osvětim II - Březinka 27.ledna 1945.
- V táborech zahynulo až 1,5 miliónu lidí. V drtivé většinu Židů, dále Poláků, Rómů, Rusů a lidí dalších národností.
- První plynování cyklonem B provedli nacisté v září 1941 v podzemních kobkách Bloku 11, takzvaného Bloku smrti. Obětmi byli sovětští váleční zajatci.
- Tábory Osvětim I a Osvětim II - Březinka jsou od sebe vzdálené tři kilometry. Vstup do obou je zdarma.UNESCO zařadilo tábory v roce 1979 na seznam světového kulturního dědictví.
- V Osvětimi I je k vidění rekonstrukce vězeňských cel a také výstava věcí, které po obětech zůstaly. Lidské vlasy, kufry, boty, hygienické potřeby, brýle, nádobí. Zachovaly se budovy pro vězně, strážní věže, kremační pece i šibenice.
"Pohled na Rusko je v Polsku rozhodně kritičtější než v České republice, o tom není sporu. Pro Poláky začaly násilné konflikty s Ruskem už na konci 18. století. Dnes je nechuť a nedůvěra k Rusku nadále hluboce zakořeněná, více než vůči Němcům," uvedl pro Aktuálně.cz polský publicista Aureliusz Pedziwol, který se zabývá střední Evropou.
Putin: Stalin nebyl Hitler
Mnozí Rusové jsou zase hákliví na to, když se Stalinův Sovětský svaz přes všechny jeho zločiny klade na stejnou úroveň jako nacistické Německo. Podle nich se tím znevažují lidské i materiální oběti SSSR v době druhé světové války.
Sám Putin se loni rozčílil v rozhovoru pro časopis Der Spiegel, když redaktor týdeníku přirovnával Stalina k Hitlerovi.
Polsko se ovšem s válečnou nebo spíše poválečnou historií stále vyrovnává i ve vztahu ke svým bývalým židovským občanům (před rokem 1939 žilo v Polsku přibližně 3,3 miliony Židů).
Vedle Běloruska je Polsko už jedinou evropskou zemí, která stále Židy neodškodnila za majetek, zabavený komunistickým režimem.
Židé požadují odškodnění
Současná vláda slibuje, že problém konečně dotáhne do konce. V únoru ve Varšavě znovu jednal Israel Singer, předseda celosvětové Konference pro vyřízení žádostí na odškodnění Židů či jejich potomků v Evropě.
Polští představitelé odhadli rozsah majetku, patřícího Židům a zabraného po válce komunistickým režimem, na dvacet miliard dolarů.
Nevyřešené majetkové otázky například komplikují rekonstrukci unikátní staré židovské čtvrti Kazimierz v Krakově, která se jako jedna z mála v Polska dochovala v téměř původním stavu.
Chystaná kompenzace se má ale týkat pouze necelé pětiny veškerého zabaveného majetku.
