Gruzínský kameraman, kterého na demonstraci napadli odpůrci LGBT, zemřel

ČTK ČTK
Aktualizováno 12. 7. 2021 16:21
V Gruzii zemřel kameraman, kterého minulý týden v Tbilisi napadli odpůrci sexuálních menšin (LGBT). Alexandra Laškaravu našla v neděli matka mrtvého v jeho bytě, oznámila televize Pirveli, pro kterou novinář pracoval.
V Gruzii zemřel kameraman, kterého minulý týden napadli odpůrci sexuálních menšin. Alexandra Laškaravu našla v neděli matka mrtvého v jeho bytě. | Video: Reuters

Příčinu smrti úřady zatím neurčily, policie podle ruské mutace BBC úmrtí vyšetřuje jako pokus o sebevraždu. Kvůli úmrtí novináře protestovaly v neděli večer v Tbilisi tisíce lidí, kteří požadovali demisi premiéra. V pondělí v parlamentu vypukla potyčka mezi opozičními a vládními poslanci.

Laškarava byl jedním z několika desítek novinářů a kameramanů, které v metropoli napadli 5. července radikální odpůrci pochodu hrdosti sexuálních menšin Tbilisi Pride. Ten byl naplánován právě na tento den, organizátoři ho však nakonec odvolali kvůli násilí, které rozpoutali agresivní oponenti sexuálních menšin. Skupiny krajně pravicových radikálů přepadly a vyplenily rovněž kancelář pořadatelů. Ti si stěžovali na nečinnost ministerstva vnitra, které nedokázalo zajistit bezpečí účastníků, a na poznámky premiéra Irakliho Garibašviliho. Ten se už dříve vyjádřil proti pochodu sexuálních menšin.

Radikální odpůrci komunity LGBT minulé pondělí zablokovali hlavní třídu v Tbilisi a zaútočili na novináře, kteří o chystané akci informovali. Laškaravu podle jeho kolegyně Mirandy Bagaturiaové napadl dav asi dvaceti lidí. Místní televizní stanice později zveřejnily záběry jeho tváře, na kterých byly vidět podlitiny, a na zemi kolem kameramana krev. Podle gruzínských médií utrpěl řadu zranění a musel se podrobit operaci, z nemocnice ho zdravotníci propustili ve čtvrtek.

Ministerský předseda i prezidentka Salome Zurabišviliová, která už předtím zraněné novináře v nemocnici navštívila a násilí odsoudila, označili smrt Alexandra Laškaravy za tragédii. Policie zatím podle ruské služby BBC zadržela kvůli útokům na novináře čtyři lidi.

Do ulic Tbilisi v neděli vyšly tisíce lidí, kteří požadovali potrestání útočníků a rezignaci Garibašviliho, informovala agentura AP. Někteří protestující premiéra podle ní obvinili, že svým veřejným odsouzením pochodu LGBT k násilnostem přispěl.

V pondělí se v gruzínském parlamentu strhla potyčka. Podle BBC se tak stalo poté, co policie nevpustila na zasedání poslanců novináře, kteří se o den dříve účastnili protestů. Novináři prorazili bezpečnostní kordon a pronikli do budovy. Pomáhali jim opoziční poslanci, kteří pak v jednacím sále vyvěsili na řečnický pult vlajky Gruzie a EU a žádali demisi vlády.

Stanice Rádio Svobodná Evropa/Rádio Svoboda (RFE/RL) podotkla, že incident v parlamentu vypuknul poté, co v poledne vypršel termín, který dali protestující premiérovi k odstoupení. Rvačka se podle RFE/RL strhla mezi opozičními poslanci a politiky vládní strany Gruzínský sen. Ochranka místo vyklidila a většina opozičních politiků prohlásila, že bude parlament na znamení protestu bojkotovat.

Garibašvili odstoupit odmítl a opozice vyzvala své příznivce, aby večer vyšli do ulic žádat odstoupení vlády, píše BBC. Premiér protivládní protesty označil za spiknutí pod vedením protistátních a proticírkevních sil.

Nedávné násilí v gruzínském hlavním městě odsoudila skrze svá velvyslanectví v Tbilisi většina zemí Evropské unie, dále USA, Británie či Izrael. Zároveň vyjádřily solidaritu s protestujícími za práva sexuálních menšin v Gruzii. Ke společnému prohlášení ambasád se připojila i diplomatická mise České republiky.

Gruzie dekriminalizovala homosexualitu v roce 2000 a v pozdějších letech přijala zákony zaměřené proti diskriminaci sexuálních menšin. V konzervativní společnosti však podle AP stále panuje vůči homosexuálům silná nevraživost.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 56 minutami

Růst minimální mzdy příští rok na 18 tisíc korun je mimo debatu, uvedla Schillerová k návrhu ČSSD

Návrh koaliční ČSSD na zvýšení minimální mzdy z nynějších 15 200 na 18 000 korun je mimo debatu. Na úterní snídani s podnikateli to uvedla ministryně financí Alena Schillerová (za ANO). Podle ní by tako výrazný nárůst byl problémem především pro malé a střední podniky kvůli nárůstu zaručených mezd, které jsou na minimální mzdu navázány.

"Minimální mzda za naší vlády rostla. Ona sama o sobě není problém. Máme maximálně 150 000 lidí, kteří berou minimální mzdu. Pak ale máme osm stupňů zaručených mezd. Ty velké firmy si s tím poradí, ale pro ty malé a střední firmy to problém je. Růst o 18,4 procenta, jak navrhuje ČSSD, je mimo debatu," řekla ministryně. Otázkou podle ní je, zda premiér Andrej Babiš (ANO) nerozhodne přenechat debatu o růstu minimální mzdy až nové vládě. Babiš už v pondělí uvedl, že by to bylo nejlepší.

Ministryně práce Jana Maláčová (ČSSD) navrhuje, aby se nejnižší výdělek zvedl od ledna z nynějších 15 200 na 18 000 korun, tedy zhruba o 18 procent. V pondělí uvedla, že na 18 000 korunách trvá. Odbory to podporují. Zaměstnavatelé jsou proti. Navrhovali navýšení o 500 korun, tedy o inflaci. V pondělí na jednání tripartity částku posunuli na 550 korun. Poukazovali na to, že se zvláště malé a střední podniky dosud nevzpamatovaly z dopadů koronavirové epidemie. Schillerová zmínila už dřív možnost přidání o 1000 korun.

Zdroj: ČTK
Další zprávy