Peníze potřebuje jak Řecko, tak Turecko, takže přetahování se o práva provádět průzkumné vrty nabírá na síle. Odhadované zásoby plynu v nalezišti Afrodité poblíž pobřeží Kypru činí 200 miliard metrů krychlových, a to se jedná pouze o jedno naleziště. Mořské dno jich v této oblasti zřejmě skrývá víc a tyto zásoby by v budoucnu mohly snížit závislost Evropy na ruském plynu.
Ankara v úterý oznámila, že do konce měsíce vydá povolení některým společnostem, aby zahájily těžbu ve východním Středomoří. A v pondělí tam turecké námořnictvo vyslalo svoji loď. Jde ale o oblasti, které Řecko považuje za své pobřežní vody.
Atény žádají svolání mimořádného summitu Evropské unie. V pátek se neplánovaně sejde ve Vídni řecký ministr zahraničí Nikos Dendias se šéfem americké diplomacie Mikem Pompeem, který ve středu ukončil návštěvu České republiky.
Turci si stěžují, že rozdělení vod v Egejském moři je vůči nim nespravedlivé, protože 45 procent rozlohy moře spadá na řecké výsostné vody a na turecké jen osm procent. Za současné vlády prezidenta Recepa Erdogana, který razí asertivní zahraniční politiku, se to Ankara rozhodla změnit. "Roztrháme na kusy a zahodíme každou mapu východního Středomoří, která nás vězní na pevnině," napsal v červnu Fuat Oktay, tajemník prezidenta Erdogana.
#OOTT #EastMed Detail on Egypt-Greece Med claim. Reuters says unpublished map shows it cuts across the Libya-Turkey gas exploration zone announced in November. (Map: Petroleum Economist) https://t.co/qmLIvP4jmI pic.twitter.com/HxOTDpuAXU
— Chris Stephen (@reportingLibya) August 7, 2020
Všechny strany zvolna přecházejí v militaristickou rétoriku. "Budeme bránit svá práva," řekl v úterý řecký ministr Dendias. "Dokončili jsme přípravy k ochraně tureckých zájmů," uvedl zase turecký ministr obrany Hulusi Akar.
Úřad kyperského prezidenta vydal prohlášení, ve kterém označuje kroky Turecka za "chování pirátského státu".
Dva proti sobě stojící bloky
Kypr je rozdělen kvůli turecké invazi od roku 1974. Jižní část je samostatným státem a nyní členem Evropské unie, sever je obývaný kyperskými Turky a závislý na Turecku. Ankara provádí průzkum u kyperského pobřeží na základě povolení od úřadů takzvané Severokyperské turecké republiky, kterou ale žádná vláda na světě kromě turecké neuznává.
Na začátku léta Evropská unie a Spojené státy zprostředkovaly jednání mezi Ankarou a Aténami, to však skončilo minulý týden.
Řecko také podepsalo dohodu o vymezení námořních hranic s Egyptem, která předpokládá spolupráci při průzkumu a těžbě zemního plynu. Egypt je zemí, která je velkým rivalem Turecka. Káhira viní tureckého prezidenta Erdogana z podpory hnutí Muslimské bratrstvo, které je v Egyptě od vojenského převratu v roce 2013 zakázáno.
Řecko-egyptská dohoda je reakcí na smlouvu, kterou podepsalo na konci loňského roku Turecko s libyjskou vládou. Ta se rovněž týká vymezení námořní hranice, spolupráce v energetice a možností tureckého přístupu do libyjských vod. Právě Libye je potenciálním turecko-egyptským bojištěm: Ankara podporuje vládu sídlící na západě země v Tripolisu, zatímco Káhira stojí za konkurenčním režimem generála Chalífy Haftara, ovládajícího východ země.
Vytvořily se tak dva proti sobě stojící bloky: Libye a Turecko versus Řecko, Kypr a Egypt.
Hagia Sofia jako rozbuška
Emoce mezi Řeky a Turky rozjitřilo v červenci rozhodnutí tureckých úřadů povolit v bývalé katedrále Hagia Sofia v Istanbulu znovu muslimské modlitby. Od třicátých let minulého století byla budova muzeem coby symbolem smíru mezi křesťanstvím a islámem.
Řecký premiér Kyriakos Mitsotakis řekl, že krok Turecka je urážkou civilizace 21. století. Mluvčí tureckého ministerstva zahraničí mu na to v sobotu odpověděl, že Atény by se měly "probudit z byzantského snu" a přestat používat Hagii Sofii jako záminku pro vyjádření svého nepřátelství k islámu.
