Stockholm - Nekuřáci žijí déle než ti, co kouří. A trpí podstatně méně chorobami srdce a cév, potvrdil unikátní průzkum v Norsku.
Jeho výsledek není sám o sobě nijak překvapivý - o škodlivosti kouření se učí už děti ve školách. Norský výzkum je ojedinělý z jiného důvodu. Trval skoro 35 let a zapojilo se do něj celkem 54 000 lidí.
Detailní statistické údaje, které začali vědci sbírat roku 1974, potvrdily ještě něco: Muže ničí kouření více než ženy.
Úmrtnost kuřáků
Z rozsáhlého šetření, zveřejněného na výroční konferenci Evropské kardiologické společnosti (ESC) ve Stockholmu, vyplývá, že během sledovaného období zemřelo 45 procent silných kuřáků a jen 18 procent nekuřáků.
U žen je bilance o něco příznivější: ze silných kuřaček, které lékaři "hlídali", se jich konce výzkumu nedožilo 33 procent. U nekuřaček to bylo 13 procent.
"Výsledky ukazují, jak enormní vliv má kouření na lidskou úmrtnost," řekl Haakon Meyer z Univerzity v Oslu agentuře DPA.
Magnet na choroby
U cévních a srdečních chorob je situace podobná: Infarkt postihl každého pátého notorického kuřáka (prodělalo ho 21 procent z nich), ale jen každého desátého nekuřáka (10 procent).
U žen je rozdíl ještě markantnější - infarkt se vyskytoval třikrát častěji u kuřaček než u nekuřaček. "Během třiceti let zemřely nebo měly vážné cévní či srdeční potíže dvě třetiny silných kuřáků a polovina notorických kuřaček," shrnul ve Stockholmu profesor Meyer.
Jeho tým zároveň dokázal, že existuje přímá souvislost mezi kouřením a mrtvicí či cukrovkou.
Když Norové v roce 1974 se sbíráním dat začali, bylo účastníkům výzkumu mezi 35 a 49 lety. Za tři desetiletí zemřelo celkem 13 000 z nich.
Za notorického nebo silného kuřáka vědci považovali každého, kdo vykouřil nejméně 20 cigaret denně.
