Moskva (Od našeho spolupracovníka) - Chodící legenda takzvané ruské mafie Vjačeslav Ivankov vulgo Japončik (také Slava Japonec či Asyrský zeť) je v nemocnici. Na proslulého vora v zakone (zloděje podle zákona - myšleno zločineckého zákona) vystřelil zabiják večer 28. července, když vycházel z restaurace Thajský slon (Tajskij slon).
Atentátník měl podle všeho komplice, poněvadž vystřelil z dodávky přes silnici, kterou po střelbě okamžitě ujeli. Ačkoliv použil ostřelovačskou pušku Dragunov ze vzdálenosti 30 - 50 metrů, tak devětašedesátiletého Japončika nezabil, nýbrž pouze zranil.
Mnozí sice tvrdí, že to musel být amatér, ovšem vzhledem k dostatku solidních a vycvičených "expertů na zabíjení" v řadách postsovětského organizovaného zločinu, je to velmi nepravděpodobné (byť dvě pražské vraždy, kdy si čečenský atentátník popletl dvakrát oběť, mohou svědčit o opaku…) a spíše sehrála roli náhoda.
Dostane se z toho
Japončík se pravděpodobně v momentě výstřelu prostě sklonil či natočil, a nebyly tudíž zasaženy životně důležité orgány. V některých zprávách se objevily informace o průstřelu střevního traktu.
Slava Japonec byl neprodleně operován a již v sobotu byl převezen na normální nemocniční pokoj. Zkrátka Japončik přežil a ačkoliv o jeho zdravotním stavu není mnoho přesných informací, nejspíše se z toho lidově řečeno vylíže.
Velmi zajímavé je však pozadí atentátu. Komu překážela stárnoucí ikona nejen postsovětského zločineckého světa? Japončik má i přes svůj věk a léta kriminálu v USA, která jej držela stranou dění, značný vliv, a to nejen neformální, ale v rámci zločineckých tradic i zcela konkrétní.
Když v roce 1992 opustil Rusko a vyrazil za oceán dobývat New York, učinil tak proto, že doma zuřila bezprecedentní válka gangů, kterou on sám v zásadní míře pomáhal rozpoutat. Japončika tehdy "odsoudily k smrti" čečenské klany, které v oné době disponovaly v podsvětí ohromnou silou a mocí.
Dnes však hledat čečenskou stopu nebude to pravé. Ačkoliv vyloučit to zcela nelze (už jen třeba k tradicím krevní msty v čečenské společnosti, která je stále silná a hlavně vytrvalá), moc a akceschopnost tzv. čečenské mafie v Rusku značně uvadla a důvody je třeba hledat jinde.
Jde o hazard
Podle mnohých pozorovatelů a zdrojů tkví kořen atentátu ve změnách v ruském hazardním průmyslu. Ruský stát nedávno zásadně omezil možnost provozování hazardních podniků, čímž podle mínění mnohých pozorovatelů umožnil opětovný vstup čistě kriminálních skupin na scénu.
Analogie s americkou prohibicí není zcela od věci a dokonce se objevují spekulace, že zákon si prosadily vlivné kriminální bratvy (bratrstva), které v legálně (či spíše řekněme otevřeně) provozovaném byznysu ztrácely pozice.
V rámci zločineckého světa se v poslední době oddělily od sebe dvě vlivné struktury s odlišnými zájmy. Shodou okolností se jedná o struktury patřící k tradičnímu společenství vorů v zakone. Na rozdíl od počátků 90. let 20. století se ale skupiny neštěpí především na svým způsobem hodnotové ose Slované vs. Kavkazané či tradiční vory vs. novodobí bandité, ale jde o skutečně obchodní a vlivový spor.
Jedno křídlo vede gruzínský Kurd s arménským příjmením Aslan Usojan alias Ded Chasan - velmi čilý sedmdesátník. V čele druhé frakce je gruzínský vor v zakone Tariel Oniani, taktéž již zasloužilý veterán zločinného byznysu.
Oniani se dostal s Dedem Chasanem do sporu právě o hazardní byznys, a to především v Moskvě a v Krasnodarském kraji, který získal na ekonomickém půvabu poté, co byla Rusku přiklepnuta zimní olympiáda v roce 2014. Onianimu se podařilo v Krasnodaru hazardní byznys dostat pod svoji kontrolu.
Španělská policie ve střehu
Problém je v tom, že jih Ruska z hlediska zločineckého světa již léta spadá pod kontrolu Deda Chasana a Onianiho aktivity v Krasnodarském kraji znamenaly přímou výzvu jeho autoritě.
Navíc Chasanova frakce utrpěla jisté ztráty i ve Španělsku, které se v poslední době stalo natolik velkým útočištěm postsovětských gangsterů, že si toho začala všímat i španělská policie a zatkla Chasanova spojence Zacharije Kalašova zvaného Šakro mladší, jehož aktivity si následně uzurpoval právě Onianiho klan. Ostatně sám Oniani žije převážně ve Španělsku.
Na jaře byli dále zastřeleni dva Chasanovi lidé - Alik Minaljan a vor v zakone Andrej Golubjov alias Skif a podezření z likvidace padá na Onianiho hlavu.
A Japončik je dalším v řadě, poněvadž se v celé záležitosti postavil na stranu Deda Chasana, svého starého souputníka z vorovského bratrstva a kdysi legendární Rodiny jedenácti, což byla elita vorovského světa.
Vidina velkých zisků
Jde o velké peníze, a tudíž se neberou ohledy ani na legendy. Oniani moc dobře ví, jakou má Japončik stále pozici, kolik má přátel mezi jinými zločineckými strukturami, že má dobré vztahy i s mocnou Solncevskou skupinou a jejím bossem Sergejem Michajlovem alias Michasem, a že má dlouhé prsty i v ruských politických kruzích.
Nicméně Oniani sám vybudoval také silnou skupinu a zisky z hazardu, které po kontroverzním politickém rozhodnutí poputují hojně přímo do nelegálního světa, jsou obrovským lákadlem.
Pax mafiosa končí
Co můžeme ovšem předpovídat s velkou jistotou, je fakt, že atentátem na Japončika vše nekončí. Zdánlivý pax mafiosa trvající skoro 15 let nejspíše skončil a je pravděpodobné očekávat válku gangů snad až ve stylu 1. poloviny 90. let.
Podobný výsledek měla i údajný schodka (sněm) postsovětských kriminálních autorit v Barceloně a Japončik - ostatně - nepatří k lidem, kteří by se zalekli nebo snad dokonce odpouštěli.
Autor přednáší bezpečnostní studia na Masarykově univerzitě v Brně a momentálně pobývá na výzkumném pobytu v Moskvě.
