Mys Canaveral - Americká vesmírná agentura NASA vyslala z floridského mysu Canaveral sondu, která se jako první člověkem vyrobený přístroj "dotkne" Slunce. Start vesmírného plavidla odvysílala v přímém přenosu na svých stránkách. Sondu do kosmu vynesla raketa Delta IV Heavy, jejíž vzlet byl viditelný z mnohakilometrové vzdálenosti.

Raketa amerického Národního úřadu pro letectví a vesmír (NASA) odstartovala přesně v ohlášených 3.31 místního času (9.31 SELČ) po sobotním odkladu.

Sonda má vnést nové světlo do poznatků o Slunci, měření elektrických a magnetických polí a má také fotografovat sluneční atmosféru. Vědci rovněž chtějí, aby jim údaje zaslané Parkerovou sondou pomohly objasnit, proč teplota koróny, dosahující až několika milionů stupňů Celsia, je o několik řádů vyšší než teplota kolem 5500 stupňů na povrchu hvězdy.

Vesmírné plavidlo nese přístroje, které mají být schopny zaznamenat detaily nezachytitelné z větší vzdálenosti, a je chráněno obalem, který mu umožní obstát i v teplotě kolem 1370 stupňů Celsia.

Sonda je pojmenovaná po americkém astrofyzikovi Eugenu Parkerovi, který v 50. letech správně předpověděl existenci solárního větru. NASA podle médií poprvé pro název sondy použila jméno dosud žijícího vědce.

Navzdory časné ranní hodině start na místě sledovalo několik tisíc diváků, mezi nimiž byl také jedenadevadesátiletý Parker a jeho rodina. "Jediné, co mohu říci, je 'tak a je to'. Příštích několik let se budeme učit," řekl vědec ke startu. "Musím přejít od kousání nehtů při startu k přemýšlení o všech těch zajímavých věcech, které stále nevím a které, jak předpokládám, se vyjasní v příštích pěti, šesti nebo sedmi letech," dodal v rozhovoru s televizí NASA.

Související

Tahle mise změní chápání Slunce. První sonda se dotkne žhnoucí hvězdy, prozkoumá tajemnou korónu

Přehled

"Jsem rád, že tady mohu být s ním. Této misi žádné jiné jméno nepřísluší," řekl šéf vědecké mise NASA Thomas Zurbuchen.

Jak píše agentura AP, ze Země k Slunci je to 150 milionů kilometrů a sonda, která dosáhne rychlosti 690 tisíc kilometrů za hodinu, se dostane do vzdálenosti činící čtyři procenta této vzdálenosti. Bude tedy sedmkrát blíže než předchozí vesmírná loď Helios 2 vyslaná ke Slunci roku 1976, která byla od Slunce vzdálena 41,9 milionu kilometrů.

Vědecká pracovnice Nicola Foxová z Univerzity Johnse Hopkinse při startu sondě popřála: "Leť, holčičko, leť! A dotkni se Slunce."

Původně byl start ohlášen na sobotu, ale musel být několikrát odložen a nakonec se odpočet zastavil minutu a 55 sekund před startem. Odklad byl způsoben senzorem, který hlídá tlak helia. Dnes bylo pro start vymezeno okénko 65 minut.

Mise Parker Solar Probe, jejíž náklady dosáhly 1,5 miliardy dolarů (33,7 miliardy Kč), má už týdenní zpoždění. Za to prý rovněž mohly problémy s raketou.

Související

Grafika: Mise do nitra vesmíru, úžasné objevy galaxií. NASA změnila chápání kosmu

Infografika

Sonda o hmotnosti téměř 700 kilogramů využije i gravitaci planety Venuše. Je opatřena ochrannou vrstvou schopnou absorbovat žár a udržet uvnitř sondy teplotu na 29 stupních Celsia.

Lidstvo tak poprvé vyslalo do vesmíru zařízení, které pronikne do sluneční koróny, což je oblast atmosféry naší hvězdy. Sonda má uskutečnit 24 obletů a konec její mise je naplánován na rok 2025. Největšího přiblížení dosáhne v závěru roku 2024, kdy se dostane na vzdálenost 6,2 milionu kilometrů od povrchu Slunce. Slunci nejbližší planeta Merkur obíhá kolem naší hvězdy ve vzdálenosti bezmála 58 milionů kilometrů.

0:45

NASA připravuje průkopnickou misi. Chce vyslat sondu co nejblíže Slunci | Video: Reuters