Po problémech předchozích letních her v Riu de Janeiro a Tokiu, které se prodražily a provázely je ať už korupční skandály, nebo pandemie koronaviru, měla být olympiáda v Paříži sportovním znovuzrozením. "Máme velké ambice," řekl pro britský list The Guardian Étienne Thobois, výkonný ředitel organizačního výboru Paříž 2024.
"Paříž je fantastické město a fantastické místo pro pořádání her. Několik posledních ročníků vlastně přivolalo novou naději, a to z různých důvodů, včetně covidu. Chceme uspořádat velkou oslavu. A chceme, aby byla mimořádná," dodal optimisticky.
Město ale zároveň slibuje, že hry nebudou nákladné a nebudou ani zbytečně zatěžovat životní prostředí. Na 95 procent míst využije již existující budovy nebo krátkodobé stavby a zcela nově se připravuje jen olympijská vesnice pro atlety a stadion pro vodní sporty. Plánovaný rozpočet osm miliard eur (v přepočtu asi 193 miliard korun) je výrazně nižší, než jaký měly olympiády v Londýně, Tokiu nebo Riu.
Zahajovací ceremonie má proběhnout přímo ve středu města na řece Seině. Asi 300 tisíc diváků získá zdarma lístek, aby ji mohli sledovat z nábřeží. Lístky na různé zápasy pak mohou získat ti, kdo pravidelně sportují, a na dvacet tisíc lidí si dokonce bude moci se sportovci zaběhnout i maraton. "Lidé nechtějí být jen diváky. Chtějí se také zúčastnit." vysvětlil Thobois.
Stěhování studentů i migrantů
Právě taková otevřenost her ale vyvolává obavy. Francie se v posledních měsících potýkala s velkými a často násilnými protesty. V zimě zemi paralyzovaly demonstrace proti důchodové reformě, kterou prezident Emmanuel Macron nakonec i přes odpor opozice protlačil parlamentem. V menší míře pokračují i v létě, připomíná server France 24.
Koncem června zase na předměstí Paříže vypukly násilnosti poté, co tamní policista zastřelil dospívajícího chlapce Nahela M. Klid ve čtvrti nakonec zajistilo 45 tisíc policistů.
Požár z hořících autobusů ale ožehl stěny vznikajícího centra vodních sportů v Aubervilliers, které má sloužit jako tréninkový bazén na olympiádě. Podle starosty Stéphana Troussela by to ale na dokončení stavby nemělo mít vliv, píše deník Le Monde.
Přípravy her se dotýkají právě předměstí Paříže, kde žije mnoho imigrantů a panuje tam velký problém s chudobou. Dříve silně industriální čtvrti se začínají rekonstruovat. "Trochu tyto oblasti uklízíme," uvedl místní průvodce. Některým Pařížanům se to ale nelíbí a přípravy mezi místními budí spory.
Město nutí nejchudší obyvatele k přestěhování, píše například server Le Parisien. Ve čtvrti Saint-Ouen bude muset být vystěhována ubytovna Adef, kde žije 286 migrujících pracovníků, aby uvolnila místo pro výstavbu budoucí olympijské vesnice. Paříž také vyzvala studenty, aby příští léto odjeli pryč a pokoje na kolejích uvolnili pro olympijské hry.
Rok před startem je nejhorší
"Jsme připraveni," ujišťovala přesto primátorka Paříže Anne Hidalgová už v polovině června před novináři. "Vzpomínám si, jak mi Eduardo Paes, starosta Ria, které hostilo hry v roce 2016, říkal, že nejnebezpečnější byl rok před olympiádou," vysvětlila. "Vzala jsem si z toho ponaučení, že je potřeba být připraven už rok předem."
Francouzský politolog a spisovatel Dominique Moïsi pro španělský deník El País uvedl, že momentálně existují dvě verze Francie: "Jedna z nich je spokojená se svým místem ve světě. Druhá je plná lidí pohlcených vztekem a hněvem." Přesto si i on myslí, že Paříž nakonec pořádání her zvládne, protože obyvatelé budou hrdí na své město.
Podle průzkumu Harrisova institutu podporuje pořádání her v Paříži 72 procent Francouzů, podle analýzy institutu Odoxa je to ale jen 59 procent respondentů.
Ministryně obchodu a cestovního ruchu Olivia Grégoireová obavy nemá. Poukázala na to, že nepokoje v Londýně v roce 2011 také nezabránily úspěchu tamních her v následujícím roce. Podobně to vidí i primátorka Hidalgová a její poradci.
Společná budoucnost
"Doufám, že za rok bude atmosféra klidnější, ale připravujeme se na každou eventualitu," doplnil Pierre Rabadan, náměstek primátorky odpovědný za olympijské hry. Emmanuel Grégoire, který má na starosti městské plánování, dodal, že mír během olympijských her je dlouholetou a důležitou tradicí.
Přesto si je primátorka možných problémů vědoma. "Mojí filozofií je komplikace nepopírat. Nepokoje v zemi neignoruji. Nejsem naivní," prohlásila. Hry podle ní mají být chvílí, kdy Francouzi budou moci projevit své názory i požadavky, a to včetně migrantů, kteří v zemi vyrůstají. Ona sama je dcerou španělských uprchlíků před diktátorským režimem Francisca Franca, a chce tak podporovat rozmanitou Paříž i Francii.
"Musíme najít něco, co by mladým lidem a celé zemi dodalo perspektivu, povzbuzení. Hry mohou být tím, co je sjednotí. Existují lidé, existují děti, které sice jsou ve Francii, ale nevědí, kde žijí. Možná, že díky hrám všichni pochopí, kde žijeme," dodala.
"Když se podíváme do minulosti, tak návrat Japonska na světovou scénu přišel po hrách v Tokiu v roce 1964 a hry v Pekingu v roce 2008 byly pro Čínu také velmi důležité," řekl politolog Moïsi. "Olympijské hry mají tendenci být novým začátkem nebo posílit to, co už existuje. Anebo v případě Francie vymazat pošramocenou pověst."
