Pandemie zkrátila život Bulharům nebo Čechům. Norům ho naopak prodloužila

ČTK ČTK
17. 10. 2022 20:05
Pandemie covidu-19 snížila střední délku života v řadě zemí nejvíce za posledních 70 let. Mezi evropskými státy ale panují výrazné rozdíly a některé z nich dokázaly loni pokles střední délky života zvrátit, v Norsku se dokonce od vypuknutí pandemie naděje dožití prodloužila o 1,7 měsíce. V Česku se od roku 2019 zkrátila o 22 měsíců, na Slovensku o 33 měsíců.
Ilustrační foto.
Ilustrační foto. | Foto: Jakub Plíhal

Pandemie covidu-19 snížila střední délku života v řadě zemí nejvíce za posledních 70 let. Mezi evropskými státy ale panují výrazné rozdíly a některé z nich dokázaly loni pokles střední délky života zvrátit, v Norsku se dokonce od vypuknutí pandemie naděje dožití prodloužila o 1,7 měsíce. V Česku se od roku 2019 zkrátila o 22 měsíců, na Slovensku o 33 měsíců.

"Střední délka života vyjadřuje současný stav zdraví populace. Pokud stoupá úmrtnost, naděje dožití se zkracuje, a naopak," píše se ve studii, která zkoumala vývoj ve 29 zemích v letech 2015 až 2021 se zvláštním zaměřením na dva pandemické roky, 2020 a 2021. Studovala data z velké části evropských zemí, ze Spojených států a z Chile.

Střední délka života neboli naděje dožití udává průměrný počet let, který má před sebou jedinec v určitém věku, pokud by zůstaly zachovány úmrtnostní poměry ve sledovaném období. Vyplývá to ze studie několika evropských vědců, která byla v pondělí zveřejněna v časopise Nature Human Behaviour.

Nejvíce se zkrátila střední délka života od začátku pandemie v Bulharsku (o 43 měsíců), druhé je v této tabulce Slovensko (33 měsíců) a třetí Spojené státy (28 měsíců). Česko skončila v této tabulce osmá se střední délkou života o 22 měsíců kratší od roku 2019.

Nejlépe na tom jsou podle této studie severské země - ve Švédsku, Finsku a Dánsku se naděje dožití zkrátila ani ne o měsíc, stejně jako ve Švýcarsku, a v Norsku se dokonce o necelé dva měsíce prodloužila.

Ze studie rovněž vyplynulo, že naděje dožití se zkrátila méně v zemích, kde byla větší proočkovanost proti covidu-19. Pandemie rovněž zvětšila rozdíl mezi střední délkou života mužů a žen, vyplynulo ze studie, na níž se podíleli vědci z Oxfordské univerzity či z Institutu Maxe Plancka.

Většina zemí zaznamenala značné prodloužení střední délky života ve druhé polovině 20. století. V tomto století se ale tempo prodlužování naděje dožití v některých vyspělých zemích zpomalilo už před pandemií covidu-19, například ve Spojených státech či Anglii, Walesu a Skotsku. Jedním z důvodů mohla být obezita či nemoci jako například cukrovka.

Podle studie, o níž v pondělí informovala agentura DPA, se většina vyspělých evropských zemí z pandemického vlivu na délku života brzy vzpamatuje, naopak v USA či Rusku odhadují tito vědci další zkracování naděje dožití.

VIDEO: O tom, jak umírat doma, už umíme mluvit. A mění to celou společnost, říká Marková

Blýská se na lepší časy, ale lidé jsou stále zbytečně často převáženi na poslední den života do nemocnice, říká předsedkyně Fóra mobilních hospiců. | Video: Daniela Písařovicová
 

Právě se děje

Další zprávy