Způsobil Tunguzskou událost meteorit, nebo UFO? Vše o největší záhadě 20. století

Simona Fendrychová Jiří Kropáček Jan Hejl Simona Fendrychová, Jiří Kropáček, Jan Hejl
Aktualizováno 31. 12. 2018 15:56
Mohutný výbuch, ohnivá koule, miliony pokácených stromů, otřesy půdy, popálení lidé, černý déšť a žádné vysvětlení. Od záhadného výbuchu uprostřed Sibiře letos uplynulo 110 let. Připomeňte si grafiku deníku Aktuálně.cz.

Na konci června roku 1908 došlo uprostřed Sibiře v Tunguzské oblasti k mimořádně silnému výbuchu. Země se otřásla tak mohutně, že na ploše větší než Londýn popadaly stromy. Do vzdálenosti 100 kilometrů lidé slyšeli hřmění, v 70 kilometrů vzdáleném městě Vanavara vypadaly okenní tabule. V sobotu 30. června uplyne od katastrofické události přesně 110 let, přesto stále zůstává obestřena záhadou. Nikdo dodnes neví, co vlastně uprostřed takřka neobydlené ruské tajgy mohlo způsobit tak mohutnou explozi.

+ zvětšit× zmenšit

V zemi nezůstal žádný kráter, ale očití svědci mluvili o ohnivé žluté kouli na obloze, kterou spatřili noc předtím. Otřesy půdy zaznamenaly seizmologické stanice po celém světě. Lesní požár, který po výbuchu vypukl, byl vidět i ze vzdálenosti mnoha set kilometrů. Do ovzduší se dostalo tolik popela, že v oblasti údajně padal černý déšť. Po stovkách sobů, kteří tajgu ve stádech obývají, zbyly jen ohořelé mršiny. Lidé žijící v okolí utrpěli popáleniny, které se dlouho hojily. Až ve střední Evropě se ještě několik nocí poté dala spatřit podivná záře na obloze.

Jeden svědek údajně vypověděl, že v onen den brzy ráno „se obloha rozdělila v půli a vysoko nad lesem se její severní část celá pokryla ohněm“, píše BBC. „V okamžiku se ozval třesk a mohutná rána, kterou následoval hluk připomínající střelbu nebo kamení padající z nebe.“

Exploze to byla opravdu nevídaná. Podle vědců například z americké NASA byla 185krát silnější než výbuch atomové bomby v Hirošimě za druhé světové války.

To, co se před 110 lety na Sibiři v neobydlené oblasti tajgy u řeky Podkamenná Tunguska stalo, se označuje za tunguzskou událost, katastrofu, záhadu nebo také tunguzský meteorit. Jaké jsou hlavní teorie, které katastrofu v Rusku vysvětlují?

Co se mohlo stát?×

načítám grafiku

Existuje kráter?×

Když k záhadné explozi došlo, nikdo se na odlehlé místo na Sibiři nevydal, aby prozkoumal důvod. Zpráva se navíc objevila jen v několika lokálních novinách. První vědeckou expedici do Tunguzské oblasti přímo k místu exploze uspořádal mineralog Leonid Kulik až v roce 1927. Ta přinesla velké překvapení – nenalezla očekávaný kráter po výbuchu. Kulik ale místo toho objevil obrovskou plochu, na které rostly zploštělé stromy ve zvláštních tvarech. Už on přišel s předpokladem, že tam musel v atmosféře vybuchnout meteorit. Nezbyly po něm ale žádné úlomky.

Následovaly další výpravy, výzkumníci chtěli najít zbytky meteoritu. Protože se to nedařilo, začali se ruští vědci přiklánět k názoru, že muselo jít o kometu.

Až v roce 1958 objevili vědci v místní půdě zlomky magnetitu a křemičitanu. Další výzkum odhalil, že obsahují velké množství niklu, což je známá vlastnost meteorických hornin. Od té doby byly na místo uspořádány celé desítky výprav, často spíše amatérských, které se snažily nalézt hmatatelné zbytky tunguzského meteoritu. Nikdy se nepodařilo najít dostatečné důkazy. V roce 2013 to měl změnit ukrajinský profesor Viktor Kvasnycyja, který se svým týmem analyzoval úlomky údajně pocházející z rašelinové vrstvy vzniklé v roce 1908. Je přesvědčen, že mají meteorický původ.

Má to ale několik háčků. Tak například někteří jiní vědci zpochybňují, že rašelina pochází opravdu z roku 1908. Největším problémem ale je, že drobné úlomky meteorických hornin na zemi nejsou nic neobvyklého. Takzvané sprchy meteorů se vyskytují celkem často, někdy i nepozorovaně. Analyzované vzorky tak nemusí nutně dokazovat existenci tunguzského meteoritu.

Tunguzská událost je dodnes záhadou. I po 110 letech někteří badatelé tvrdí, že vysvětlení spočívá v něčem, co se doposud přehlíželo. Například italští vědci z Boloňské univerzity od 90. let tvrdí, že kráter ve skutečnosti existuje, jen je zatopený. Předpokládají, že ve skutečnosti je jím jezero Čeko (na mapě). To se totiž neobjevuje na žádné mapě vydané před rokem 1908.

Rány jako z děla, oblohu pokryl oheň×

Najednou se obloha rozdělila v půli a vysoko nad lesem se její severní část celá pokryla ohněm. V okamžiku se ozval třesk a mohutná rána, kterou následoval hluk připomínající střelbu nebo kamení padající z nebe.”

Rus Semenov vzpomínal v roce 1930

Já a můj bratr jsme spali v naší chýši, když jsme se oba najednou náhle probudili. Jako by do nás někdo strčil. Slyšeli jsme pískot a cítili silný vítr. Zvenku se ozýval hrozný hluk a slyšeli jsme, jak padají stromy. Země se začala hýbat a na obloze šlehaly blesky. Naší chatou to otřásalo a venku jsme viděli padající stromy s korunami v plamenech.”

Svědectví chlapce z jednoho sibiřského kmene

Na obloze se objevilo teplé světlo, a když se přiblížilo nad lesy, zdálo se, že se rozptyluje a mění se v obrovský černý mrak. Bylo slyšet hlasité klepání, jako když se valí velké kameny nebo se střílí z děl. Všechny budovy se otřásaly a z mraků začaly šlehat plameny různých tvarů. Lidé panikařili, ženy plakaly a myslely, že je konec světa.”

Noviny Sibiř z roku 1908

Slyšel jsem zvuk, který zněl, jako kdyby dynamit vybuchl ve skále nebo jako střelba z velkých zbraní. Byl to hrozný hrom – jako rána z děla na jasném nebi.”

Pracovník sibiřské železniční dráhy

Byly slyšet rány jako z děla. Trvalo to hodinu a půl.”

Obyvatel kilometry vzdálené vesnice Krasnojarova

Historické fotografie×

načítám grafiku

Fotografie: ČTK | Shutterstock | Wikipedia | Profimedia | Aktuálně.cz

 

Právě se děje

před 1 hodinou

Zaorálkův odhad: Muzea a galerie otevřou v půlce února, kina a divadla v březnu

Pokud se epidemická situace v Česku bude zlepšovat, muzea a galerie by mohly otevřít v polovině února, kina a divadla pak nejdřív v půlce března. V pondělním pořadu Události, komentáře České televize to řekl ministr kultury Lubomír Zaorálek z ČSSD.

Vláda ve středu představí upravený protiepidemický systém známý pod zkratkou PES. V pátém stupni nově umožní zprovoznit výdejní okénka pro knihovny, sdělil ministr. Ve čtvrtém stupni se teoreticky otevře šance pro hudbu či divadlo, avšak maximálně pro 20 procent kapacity hlediště a ne více než 300 lidí, kteří budou muset mít respirátory a prokázat se negativním testem. "Bude to pro mimořádné akce," naznačil Zaorálek. Fungování v takto omezeném režimu uplynulé dny kritizovali ředitelé pražského Národního divadla či ostravského Národního divadla moravskoslezského, podle nich se za těchto okolností nevyplatí hrát.

Zaorálek tomu v Událostech, komentářích přitakal, když řekl, že tato opatření jsou pro běžný provoz příliš tvrdá. Podle něj by se tak koncerty a divadla mohly ve větší míře vrátit až po přechodu Česka do třetího stupně protiepidemického systému. "Tam by byla možnost jít bez negativních testů, bylo by to pouze s respirátory, a tam se otevře šance pro 30 procent diváků. První šance pro divadla a kina tak svitne v tom třetím stupni, což bude při pozitivním vývoji epidemie nejdříve v polovině března," odhaduje ministr kultury.

před 2 hodinami

Getafe vstřelilo v Bilbau rekordně rychlý gól, ale utrpělo debakl

Fotbalisté Getafe sice skórovali v Bilbau už v 18. sekundě a vstřelili svůj nejrychlejší gól ve španělské lize v historii, z Baskicka ale nakonec odjeli s debaklem 1:5. Athletic se po vysokém vítězství posunul z třináctého místa tabulky na deváté, na třinácté místo kleslo Getafe.

Hosté šli do vedení hned z první akce zápasu díky hlavičce Marca Cucurelly. Už ve 13. minutě však podobně zblízka, ale akrobaticky nohou, srovnal Raúl García. Athletic skóre otočil pět minut po přestávce díky hlavičce Yeraye Álvareze a pojišťovací trefu přidal po hodině hry také hlavou opět García. Další dvě branky domácí vstřelili v závěrečné čtvrthodině.

Španělská fotbalová liga - 20. kolo:

Bilbao - Getafe 5:1 (12. a 61. R. García, 50. Álvarez, 75. Berenguer, 82. De Marcos - 1. Cucurella).

Zdroj: ČTK
před 3 hodinami

Zemřel designér a keramik Václav Šerák

Ve věku 89 let zemřel designér a sochař Václav Šerák. Byl autorem mnoha keramických plastik a designérem výrobků několika keramických závodů. Svůj monumentální expresivní styl uplatnil také v architektuře nebo při tvorbě plastik z ledu a sněhu. O jeho sobotním úmrtí v pondělí informovala kurátorka Dita Hálová, která mu roku 2014 v pražském Uměleckoprůmyslovém museu připravila retrospektivní výstavu.

Zdroj: ČTK
před 4 hodinami

Hvězdou týdne v NHL je díky pěti gólům Toffoli

Hvězdou týdne v NHL byl vyhlášen útočník Tyler Toffoli z Montrealu. Osmadvacetiletý Kanaďan byl ve sledovaném období nejlepším střelcem soutěže s pěti góly ze čtyř zápasů, během nichž si připsal celkově osm bodů.

Toffoli pomohl Canadiens stát se teprve druhým týmem v historii NHL, jenž získal alespoň bod v prvních šesti utkáních sezony. Montreal je navíc všechny odehrál na ledě soupeře.

Druhou hvězdou byl vyhlášen veterán Joe Pavelski. Šestatřicetiletý centr dovedl Dallas ke dvěma vítězstvím v úvodních dvou zápasech sezony sedmi body za tři góly a čtyři asistence, v obou případech navíc vstřelil vítězné branky.

Jako třetí byl oceněn brankář John Gibson z Anaheimu, který minulý týden zlikvidoval 95 z 99 střel. Ve třech utkáních měl průměr 1,33 inkasované branky na zápas a úspěšnost zásahů 96 procent.

Zdroj: ČTK
Další zprávy