Kyjev - O situaci v Donbasu hovořili v pátek před víkendovým summitem skupiny G7 telefonicky prezidenti Ukrajiny a USA Petro Porošenko a Barack Obama. Podle informace ukrajinské prezidentské kanceláře se vyslovili pro plnění minských mírových dohod a projednali otázku "dalšího tlaku na Rusko". Porošenko telefonicky hovořil i s německou kancléřkou Angelou Merkelovou.
Summit skupiny sedmi největších světových ekonomik se bude konat v neděli a v pondělí na jihu Bavorska za účasti Obamy i Merkelové. Předpokládá se, že krize na východě Ukrajiny bude jedním z hlavních témat. Obama podle amerických činitelů chce na summitu vyzvat vedoucí představitele Evropské unie k zachování sankcí uvalených na Rusko kvůli agresi proti Ukrajině.
"Prezidenti konstatovali, že plnění minských dohod je zárukou mírového urovnání v Donbasu," informoval Kyjev o telefonátu Porošenka s Obamou. "Besedovali o stanoviscích před summitem G7 a zejména o otázce dalšího tlaku na Rusko."
Obama Porošenka ujistil, že USA plně podporují svrchovanost a územní celistvost Ukrajiny. Porošenko mu poděkoval za podporu ukrajinské obranyschopnosti, zejména za pořádání společných vojenských manévrů, uvedla prezidentská kancelář.
Situace v Donbasu po nedávných bojích u Doněcku byla i předmětem Porošenkova rozhovoru s Merkelovou, uvedl Kyjev. Porošenko si stěžoval, že vázne proces výměny zajatců a příměří se často nedodržuje.
Porošenko Merkelové řekl, že členové skupiny G7 by měli projevit "jednotu a rozhodnou podporu Ukrajiny". Vyzval rovněž skupinu největších ekonomik, aby posoudila možnost další finanční podpory ve prospěch zlepšení makroekonomické situace Ukrajiny a její energetické stability, uvedla prezidentská kancelář.
Věřitelé Ukrajiny jsou zklamaní
Věřitelé Ukrajiny v pátek dali najevo zklamání z toho, že s Kyjevem nenašli základ k jednání o restrukturalizaci dluhu. Informovala o tom agentura Reuters. Věřitelé v čele se společností Franklin Templeton přitom absolvovali telekonferenci, která měla restrukturalizaci dohodnout, a Kyjevu tak otevřít cestu k záchrannému programu za 40 miliard dolarů (987 miliard Kč) pod vedením Mezinárodního měnového fondu (MMF).
Výměnou dluhu chce vláda v Kyjevě do roku 2018 ušetřit více než 15 miliard dolarů. Otevřelo by jí to cestu k uvolnění dalších finančních prostředků z programu MMF. Ukrajina se snaží dohodnout se s věřiteli na podmínkách restrukturalizace v objemu 23 miliard dolarů, trvá ale na tom, aby věřitelé přistoupili na snížení hodnoty dluhopisů. Tento požadavek ale výbor věřitelů odmítá.
"Výbor začátkem května předložil návrh, který by tu zátěž rozdělil a který by zemi přinesl úlevu v objemu přibližně 15,8 miliardy dolarů. Byly by splněny i ty tři podmínky, které stanovil MMF," sdělil dnes věřitelský výbor. "Jsme zklamáni, že jsme zatím nenašli východisko k detailnějším jednáním hlavních hráčů a stále doufáme, že je v zájmu Ukrajiny, aby tato jednání začala co nejdříve," stojí ve sdělení výboru.
Ukrajinské ministerstvo financí v dnešním prohlášení uvedlo, že návrh věřitelů, který souvisí s rozvahou ukrajinské centrální banky, je nepřijatelný, neboť předpokládá použití rezerv této banky, což je podle ministerstva v jasném rozporu s ukrajinskými zákony.
