Moskva - Byla to vždy velká událost, když americký prezident jel poprvé ve své funkci do Moskvy.
Diplomatický tanec největších velmocí je zkrátka divadlem, o které je větší zájem než o setkání státníků "normálních" zemí.
Když přijel Richard Nixon za Leonidem Brežněvem 22. května 1972 jako vůbec první americký prezident do Sovětského svazu nebo o šestnáct let později Ronald Reagan za Michailem Gorbačovem, byla Moskva tak trochu hlavním městem celého světa.
Dnes přijel poprvé do ruské metropole Barack Obama. A tentokrát je to pro Čechy ještě o něco zajímavější než obvykle.
Protože za zdmi Kremlu se bude usilovně jednat také o americkém radaru, který má stát v České republice.
Témat rusko-amerického summitu je řada. Snížení počtu jaderných hlavic, spolupráce v Afghánistánu, problémy se Severní Koreou a Íránem, další rozšiřování NATO, ekonomická krize, globální oteplování.
Z nich ze všech ale protiraketový štít vystupuje nejvíce do popředí. Rusové trvají zuby nehty na tom, že raketová základna v Polsku a radar v Česku stát nesmí.
Premiér Vladimir Putin už v pátek vzkázal do Washingtonu, že rusko-americké vztahy se mohou zlepšit a mohou být dokonce výborné, pokud protiraketový štítu ve střední Evropě nebude.
Hlavní body jednání v Kremlu
- Protiraketový štít
- Snížení jaderného arzenálu
- Válka v Afghánistánu
- Severokorejský jaderný program
- Íránský jaderný program
- Boj s ekonomickou krizí
- Boj s globálním oteplováním
- Rozšíření NATO o Ukrajinu a Gruzii
Ačkoliv Obama zřejmě nesdílí přesvědčení svého předchůdce George Bushe, že štít je naprosto nezbytný pro bezpečnost USA, zatím projekt zcela nepohřbil.
Přitom ale chce, aby Rusko bylo spíše jeho spojencem než soupeřem. Chce udělat tlustou čáru za spory z posledního období Bushovy vlády.
Deník Financial Times napsal s odvoláním na své zdroje z Obamovy administrativy, že Američané uvažují o kompromisním řešení.
Základnu i radar by postavili, ale v místech, kde by to Rusku mělo teoreticky méně vadit. Deník píše konkrétně o Řecku a Bulharsku.
Představitelé předchozí Bushovy administrativy však tvrdili, že pro zaměření a sestřelení íránských raket je ideální právě území Polska a České republiky.
V Moskvě bude během Obamovy návštěvy řeč také o omezení počtu jaderných hlavic obou zemí. V tomto bodě jsou si názory obou stran podstatně bližší, obě mají na snížení zájem. Byť Obamova dubnová pražská výzva k vytvoření světa bez jaderných zbraní se v Rusku setkala spíše s úsměvem.
Očekává se, že Obama s Medveděvem dnes odpoledne na společné tiskové konferenci ohlásí, že dospěli k rámcové dohodě předznamenávající novou rusko-americkou odzbrojovací smlouvu jako náhradu za smlouvu START-1, jejíž platnost vyprší v prosinci.
"Iniciativa, o které Obama hovořil v Praze, tedy celkového zřeknutí se jaderných zbraní, je heslo a dlouhodobý cíl, který jako skutečný záměr nemá smysl brát vážně. To není možné splnit. Moskva je toho názoru, že je potřeba nová smlouva snižující počet jaderných zbraní, která by byla právně zavazující. Co se týká rozsahu snížení, to je už záležitostí jednání," řekl v rozhovoru pro Aktuálně.cz ruský politolog Fjodor Lukjanov.
Americký prezident zřejmě v Kremlu také přednese žádost o nepřímou ruskou pomoc v Afghánistánu, zatímco ruští představitelé bezpochyby svého hosta vyzvou, aby netlačil na přijetí Ukrajiny a Gruzie do NATO.
Obama už dnes začne jednat se svým protějškem Dmitrijem Medveděvem, večer je slavnostní večeře v Kremlu.
S Putinem se první muž Ameriky setká v úterý při snídani, pak vystoupí s přednáškou na Moskevské univerzitě a sejde se s byznysmeny. Ve středu z Ruska odjíždí.
| Blog Jána Čarnogurského: Čo čaká na Baracka Obamu v Moskve |
