"Podáme všem ruku přátelství," prohlásil po svém volebním vítězství devětašedesátiletý Pezeškján. "Pracujme všichni na rozvoji země," dodal. Vzhledem ke složité politické situaci a mocným zájmovým skupinám v Íránu však podle agentury DPA není jasné, zda lze od Pezeškjánova vítězství skutečně očekávat výraznou změnu ve směřování země.
"Nic od něj nečekám. Jsem šťastná, že hlasování omezí zastánce tvrdé linie," řekla agentuře AP pracovnice banky, která pro Pezeškjána hlasovala. "Doufám, že Pezeškján dokáže vrátit státní správu do stavu, kdy budou moci všichni lidé cítit, že existuje zítřek," dodala.
V zemi s asi 61 milionů možnými voliči Pezeškján získal 16,3 milionu hlasů, Džalílí pak 13,5 milionu. Příznivci reformisty prezidentského klání vyšli podle agentury AP už za svítání při oznámení předběžných výsledků do ulic Teheránu a dalších íránských měst, aby vítězství oslavili.
Agentura Reuters později uvedla, že v Pezeškjánovi podporovatelé podle záběrů na sociálních sítích tančí v ulicích měst a obcí po celé zemi, zatímco motoristé na silnicích oslavně troubí klaksony. Obyvatelé města Orúmíje, rodiště zvoleného prezidenta na severozápadě země, si podle svědků rozdávají sladkosti.
Pezeškján byl jediný ze šestice kandidátů v nynějších prezidentských volbách, která prošla sítem teokratického režimu, jehož lze označit za umírněného. Jeho volební kampaň získala poté, co ho podpořili reformisté v čele s exprezidentem Chátamím, a když jmenoval svým poradcem pro zahraniční politiku bývalého šéfa diplomacie Mohammada Džaváda Zarífa, vyjednavače jaderné dohody z roku 2015.
V letošní kampani Masúd Pezeškján často hovořil o tom, že se zasadí o oteplení vztahů mezi Íránem a západními zeměmi v čele USA, aby dosáhl zrušení sankcí, které mají tvrdý dopad na íránskou ekonomiku. "Nebudeme ani proti Západu, ani proti Východu," prohlásil politik, který chce obnovit rozhovory o íránském jaderném programu, které jsou roku 2018 na mrtvém bodě.
Podle zahraničních agentur od Pezeškjána nelze čekat, že se postaví proti teokratickému režimu nebo mocným představitelům bezpečnostních složek včetně revolučních gard. V nedávné minulosti ale od úřadů požadoval objasnění smrti dvaadvacetileté Kurdky Mahsy Amíníové, která v roce 2022 zemřela ve vazbě, když ji zadržela mravnostní policie kvůli tomu, že měla údajně příliš volně nasazený hidžáb.
Policejní násilí při vynucování povinného zahalování žen Pezeškján ostře odmítá. "Stavíme se proti veškerému násilnému a nelidskému chování (…) zejména vůči našim sestrám a dcerám a nedopustíme, aby k takovým činům docházelo," prohlásil během předvolební kampaně politik, který se staví i proti násilnému prosazování víry.
První kolo prezidentského hlasování se konalo 28. června. Svůj hlas v něm odevzdalo 40 procent oprávněných voličů, což bylo nejméně od islámské revoluce z roku 1979. V pátečním druhém kole účast činila 49,8 procenta.
Předčasné prezidentské volby se v Íránu konaly poté, co v květnu při nehodě vrtulníku zemřel tehdejší prezident Ebráhím Raísí. V islámské republice, kde je nejvyšší autoritou ajatolláh Alí Chameneí, nová hlava státu podle médií zřejmě větší změny nepřinese. Chameneí také jmenuje členy Rady dohlížitelů, která už před prvním kolem rozhodla, který z kandidátů může z ideologického hlediska ve volbách nastoupit.
