"Sankce USA zablokovaly dodávky z Ameriky a Japonska pro křídlo MS-21," napsal ve čtvrtek list Kommersant s tím, že problém hrozí dalším odkladem začátku sériové výroby, v současnosti plánované na rok 2020. Do projektu už Rusko vložilo stovky miliard rublů.
Zahraniční díly jsou vytvořeny z kompozitních materiálů, což jsou materiály složené ze dvou, anebo více složek s rozdílnými vlastnostmi. Ty dávají dohromady konečnému výrobku zcela nové vlastnosti, které nemá sama o sobě žádná z jeho součástí. Křídlo z kompozitních materiálů je tak lehčí a zároveň pevnější, než kdyby bylo vyrobeno například z hliníku.
Výrobce, státní korporace OAK a Rostech, se nyní podle deníku snaží zajistit možnost náhradní výroby obdobných dílů v Rusku. Ale jejich dlouhé zkoušky pro certifikaci by mohly zdržet rozběhnutí sériové výroby o několik let.
Druhou možností je nahradit kompozity v konstrukci křídel a svislé ocasní plochy kovem, ale OAK tuto variantu odmítá a experti podle deníku souhlasí, že zřeknutí se kompozitu by zbavilo smyslu celý projekt, jehož náklady úřady zatím odhadují na 438 miliard rublů (asi 145 miliard korun). A také dotažení projektu do výroby by podle deníku vyžadovalo zhruba 50 až 55 miliard rublů (asi 16,6 až 18,2 miliardy korun), o kterých se dosud hovořilo.
Právě vysoký podíl kompozitů má letounu zajistit nízké provozní náklady, které by novému stroji otevřely cestu k vývozu do světa. Sankce ale postihly dodávky těchto dílů od americké společnosti Hexcel a japonské firmy Toray Industries, které jsou určené pro křídla a ocas letounu. Deník se přitom odvolává na zdroje z leteckého průmyslu a ruské vlády.
Rusům se zatím podařilo vyrobit tři prototypy, čtvrtý právě sestavují. Zásoba kompozitů podle zdrojů postačí na dalších šest letadel. "Teď buď budeme muset odebírat čínské kompozity, které jsou dvakrát tlustší a těžší, anebo čekat, až ruské podniky vyvinou něco podobného," prohlásil jeden ze zdrojů. Poslední varianta by ale podle něj znamenala přesunout termín výroby "přinejmenším do roku 2025".
Kvůli uspíšení tempa se má do vývoje náhražky zapojit i "kompozitová divize" atomové korporace Rosatom, ale momentálně v Rusku žádný podnik požadované kompozity pro výrobu letadel nevyrábí, a tak je těžké předpovídat nějaké termíny.
Nejradikálnější variantou by bylo překonstruovat a vyrábět křídlo a svislou ocasní plochu z kovu. To by sice zmenšilo zpoždění výroby, ale také zbavilo nový letoun hlavní výhody.
Rostech podle Kommersantu tvrdí, že problém je "vymyšlený", vláda ujišťuje, že projekt není v ohrožení, a OAK prohlašuje, že nadále počítá s dodávkami MS-21 Aeroflotu od roku 2020. Tyto aerolinky kontrolované státem loni v září podepsaly dohodu o leasingu 50 letadel MS-21.
