Oblast bohatou na ropu a drahé kovy si přes sto let nárokuje Venezuela, jejíž autoritářský prezident v posledních týdnech spor vyhrotil mimo jiné uspořádáním referenda o tomto území.
Prezidenti obou zemí podle agentury AFP v prohlášení po společném jednání slíbili, že Venezuela ani Guyana nepoužijí ve vzájemných sporech násilí. "Guyana a Venezuela se dohodly, že nebudou hrozit násilím ani ho nepoužijí proti druhé zemi za žádné okolnosti," píše se v prohlášení, které několik hodin po jednání prezidenta Guyany Irfaana Aliho s venezuelskou hlavou státu Nicolásem Madurem přečetl premiér karibského státu Ralph Gonsalves.
Oba prezidenti se podle prohlášení dohodli na pokračování dialogu, a chtějí se zdržet "zesílení jakéhokoliv konfliktu či neshody". Prezidenti se podle prohlášení také dohodli na vytvoření komise, ve které budou zasedat mimo jiné ministři zahraničí a která bude o sporu jednat. Za tři měsíce by se pak Ali a Maduro měli setkat v Brazílii.
Prezident Guyany Ali také na tiskové konferenci po jednání s Madurem uvedl, že "Guyana není agresorem, Guyana nechce válku". Podle něj má země plné právo vydávat licence na využití nerostných zdrojů ve sporné oblasti. Maduro po jednání před novináře nepředstoupil. "Přijel jsem hledat efektivní řešení skrze jedinou cestu, která existuje, a sice tou dialogu a jednání," řekl před začátkem rozhovorů s Alim.
Podle Aliho by se krizi měl věnovat Mezinárodní soudní dvůr, který se obdobnými územními spory zabývá. To však Venezuela odmítá a chce přímo jednat se sousední zemí.
"Esequibo patří Guyaně. Nevzdáme se ani metru, ani v myšlenkách, natož fyzicky," řekl Ali stanici NBC ve čtvrtek ještě před jednáním. Zopakoval také, že Esequibo patří ke Guyaně od roku 1899, a uvedl, že Maduro se chová "bezohledně" a nezákonně.
Čtvrteční schůzku zprostředkoval generální tajemník OSN António Guterres, který na ni vyslal dva zástupce - šéfa svého kabinetu, kterým je Earle Courtenay Rattray, a svého náměstka pro Evropu, Střední Asii a Ameriku Miroslava Jenču. V ostrovním státě Svatý Vincenc a Grenadiny se setkání konalo i proto, že jeho premiér Gonsalves nyní předsedá Společenství států Latinské Ameriky a Karibiku.
Podle agentury EFE venezuelský parlament neprojednal zákon o připojení regionu Esequibo k Venezuele, jak se očekávalo. Zasedací týden skončil ve čtvrtek a parlament se znovu sejde v úterý. Není však jasné, zda zákon příští týden začne projednávat.
Kořeny sporu
Spor o region Esequibo, v němž nyní žije na 125 tisíc lidí, výrazně oživila Venezuela před několika lety poté, co se v roce 2015 u pobřeží Guyany, respektive tohoto regionu, našla větší ložiska ropy. Před několika týdny spor vyhrotil Maduro, který o Esequibu uspořádal i referendum. V něm se Venezuelané vyslovili de facto pro přičlenění regionu ke své zemi. Maduro krátce poté navíc oznámil, že jeho vláda začne s vydáváním licencí na těžbu ropy v Esequibu.
Podle některých analytiků se Maduro snaží rozdmýcháním územního sporu získat voliče před prezidentskými volbami, které se mají ve Venezuele konat příští rok. A využil ho i k dalším represím vůči opozici. Minulý týden generální prokuratura obvinila 14 lidí z vlastizrady a zločinného spiknutí kvůli jejich údajným vazbám na americkou společnost ExxonMobil, která těží ropu v Guyaně.
Svár o území má kořeny už v koloniálním období, kdy v oblasti působilo Španělsko, Nizozemsko a Británie. V roce 1899 připadl region na základě arbitráže USA, Británie a Ruska k britské kolonii Guyaně, což posléze Venezuela označila za spiknutí, jímž jí bylo "ukradeno" území. V roce 1962 Venezuela tuto arbitráž zpochybnila v OSN a nyní se také odvolává na takzvanou ženevskou dohodu, kterou podepsala s Británií v roce 1966 pár měsíců před tím, než získala Guyana nezávislost. Caracas tvrdí, že tato dohoda arbitráž z roku 1899 anulovala.
