Je prvním politikem v historii židovského státu, kterému se to podařilo.
V úterních volbách jeho pravicová strana Likud získala 35 křesel ve 120členném parlamentu. Její souboj s hlavním vyzyvatelem - stranou Modrá a bílá někdejšího náčelníka generálního štábu armády Bennyho Gance - skončil nerozhodně. Modrá a bílá získala také 35 křesel.
Spokojenější však může být Netanjahu. Menší pravicové, krajně pravicové a náboženské strany, které jsou spojencem Likudu, mají dohromady 30 mandátů. Netanjahu tak dá dohromady většinu.
"Je to noc kolosálního vítězství," prohlásil premiér radostně. Zároveň ale hovořil smířlivě. "Chci být premiérem všech izraelských občanů. Pravicových i levicových, Židů i všech ostatních," dodal.
Ganc se ještě v brzkých odpoledních hodinách snažil své stoupence povzbudit, když prohlásil, že "obloha sice vypadá zatažená, ale přes milion občanů" se vyjádřilo pro změnu. Později ale již na tiskové konferenci v Jeruzalémě porážku definitivně uznal. "Respektujeme rozhodnutí lidu," uvedl Ganc podle, kterého Modrá a bílá "založila opravdovou alternativu k Netanjahuovi".
Podobně jako Ganc se vyjádřil i muž s číslem dvě na modrobílé kandidátce, někdejší ministr financí Jair Lapid. " Toto kolo jsme nevyhráli. Uděláme ale v opozici Likudu z života peklo," řekl Lapid v televizním prohlášení. Podle zatím stále předběžných výsledků dělí Modrou a bílou od Likudu pouhých 14 000 hlasů.
Výsledek znamená, že velkou část voličů nezviklala v podpoře Netanjahua jeho obvinění z korupce a zneužití moci.
Policie vyšetřuje několik kauz týkajících se premiéra. Jedná se o nepovolené přijímání darů, například drahého alkoholu nebo šperků. Dalším případem je údajné ovlivňování médií. Netanjahu je podezřelý z toho, že slíbil vlivnému listu Jediot Achronot omezení mediální konkurence, pokud o něm deník nebude psát kriticky.
Zemi se ekonomicky daří, bezpečnost se v posledních letech zlepšila, takže pro některé Izraelce není důvod ke změně.
Netanjahu byl premiérem poprvé v letech 1996 až 1999. Nyní je ve funkci nepřetržitě už deset let.
Poslední dva roky jsou pro něj ve znamení diplomatických úspěchů. Americký prezident Donald Trump rozhodl přesunout americké velvyslanectví do Jeruzaléma a zároveň uznal Golanské výšiny za součást Izraele.
Kvůli společným obavám z Íránu jsou některé arabské státy v kritice Izraele zdrženlivější než v minulosti. Především Saúdská Arábie.
Bezpečnostní bariéry kolem Pásma Gazy a na Západním břehu Jordánu eliminovaly sebevražedné teroristické útoky.
Volby ukázaly rozdílnost mezi některými izraelskými velkoměsty a oblastmi. V liberálním Tel Avivu jasně zvítězila Modrá a bílá se 46 procenty hlasů, naopak v konzervativním Jeruzalémě dostala jen 12 procent.
